Děti, které díky své genialitě změnily svět. Nobelova cena i pomoc v boji s rakovinou
Byly ve věku, kdy si všichni ostatní hrají nebo mají starosti s uhry posetou pokožkou. Na světě bychom však našli několik dětí, které nelenily už v nízkém věku a svojí genialitou přispěly k lepšímu životu na naší planetě. Ať už jde o vědu, literaturu nebo boj za lidská práva, ani v jednom případě nelze než jen obdivovat, čeho jsou bystré a statečné děti schopné.
Člověk se v první chvíli začervená před dětskými osobnostmi, které nepopiratelně propadly myšlence udělat naši planetu lepším místem pro život. Při pohledu do zrcadla si tak uvědomíme, že v dospělém věku pomáháme maximálně tím, že pravidelně třídíme plast.
Ne každý však může být geniální a díky bohu za to, že se rodí ještě mladí lidé, kteří se nevzdávají po prvotním neúspěchu a věří svojí vlastní síle, která následně třeba nasměruje svět lepším směrem. I kdyby to měl být jen dílčí úspěch, musíme jejich osudy vnímat jako inspiraci k vlastnímu pohledu na život. Konec láteření, pojďme obdivovat hrstku geniálních dětí, které změnily svět.
Bojovat už v jedenácti letech
Když přišla BBC s nápadem popsat rostoucí vliv Talibanu v Pakistánu, rozhodli se oslovit několik kontaktů a oslovili dívku ve školním věku, která by si mohla anonymně vést blog o svém životě v těžké situaci. Jedním z oslovených byl i učitel Ziauddin Júsufzaj, který nakonec navrhl svoji dceru Malálu Júsufzajovou.
Té bylo tehdy pouhých 11 let. Život v údolí Svát, kde celá rodina s Malálou žila, bylo už tehdy okupované vojsky Talibanu. Rozmohl se tak zákaz televize, hudby a dívky nemohly ani studovat a ani nakupovat.
Její zpráva o změně tehdejšího pakistánského údolí Svát se tak stalo riskantní zprávou o nebezpečí života na Blízkém východě a podrobnou analýzou života malé dívky v nehostinných a těžkých podmínkách. Později Malála vystoupila z anonymity tím, že natáčela s reportéry New York Times reportáž, kde ochotně odpovídala na všechny dotazy.
V roce 2012, kdy bylo její jméno na poli lidsko-právního boje známé po celém světě, byla zraněna střelcem Talibanu, který se ji pokusil zlikvidovat. Její kritický stav se nakonec zlepšil natolik, že byla převezena do Anglie, kde žije dodnes. V roce 2014 byl její boj za lidská práva odměněn Nobelovou cenou za mír. Ve svých sedmnácti letech se stala vůbec nejmladší laureátkou této prestižní ceny.
Odhalení rakoviny
Příběh Američana Jacka Andraka zní až neuvěřitelně. Ve svých patnácti letech se jako student zabýval otázkou, jak lépe odhalit rakovinu slinivky. Impulsem byla smrt bratrova kamaráda. Jeho metoda tkví ve vyšetřování krve a moči pomocí speciálního senzoru.
Jack ve věku, kdy ostatní kluci zažívají diametrálně odlišné životy, se rozhodl oslovit kolem dvou set univezitních profesorů. Ozval se pouze jeden a díky tomu bylo možné, aby se revoluční metoda dostala do praxe. Její efekt je totiž neuvěřitelný.
Odhalit rakovinu slinivky umí z 90 % už v raném stadiu. Je 168krát rychlejší a 26tisíckrát lepší než standardní testy. Vrcholem neuvěřitelného příběhu je, že většinu informací získal z internetu. Mladý génius byl za svůj vynález po zásluze odměněn dvěma miliony korun a nespočtem vědeckých ocenění.
Jak vyčistit moře?
Byť jde o nápad, který je zatím vizí, už dnes sklízí obrovský úspěch. Holandský student Bojan Slat v roce 2012 prezentoval nápad, jak vyčistit oceány a moře od neuvěřitelného počtu odpadu. Dnes je šéfem společnosti The Ocean Cleanup, která jen z veřejné sbírky získala 2,2 miliony dolarů.
Boyan Slat vymyslel plovoucí čističku, která je poháněna pouze pohybem vody a funguje pomocí záření slunce. Hrubý odhad prototypu zatím naznačuje, že by plovoucí čističky mohly za pět let svého fungování pomoci zachytit až 20 tun odpadu. Byť byl Boyan Slat při prezentaci svého vynálezu již plnoletý, nic to nemění na to, že v pouhých devatenácti letech se jedná o výjimečný výkon.
