Dobrota prověřená staletími. Správně naložené rychlokvašky můžete konzumovat už za několik dní
Mléčným kvašením se upravuje čerstvě natrhaná zelenina, jako jsou okurky, zelí či papriky. Svou oblibu našlo kvašení u milionů lidí zejména díky tomu, že na rozdíl od konzervace prostřednictvím vysokých teplot zde získávají produkt, v níž je zachována drtivá většina enzymů i vitamínů.
Již přes dva tisíce let je známá forma mléčného kvašení. Jeho původ lze hledat v kavkazských zemích, kde se i dnes dělají nejrůznější kysané krajové speciality. A o tom, že je to vážně dobrota, není třeba dlouze mluvit. Jak tedy na to, abychom si co nejvíce pochutnali?
Jak proces probíhá?
Kvasící proces není žádná extra věda – sůl, která se k zelenině přidává, naruší buněčné stěny a postupně z nich odebírá vodu a cukr. Působením bakterií mléčného kvašení se některé sacharidy dokonce přemění na kyselinu mléčnou. Je však potřeba striktně dodržet jisté zásady.
- Veškerá zelenina připravena ke kvašení musí být náležitě očištěná a musí se ukládat do pečlivě vymytých nádob.
- Jestliže připravujte ke kvašení např. krouhané zelí či nejrůznější krájené mixy, je potřeba je velmi dobře udusávat, abyste vytlačili vzduch a uvolnila se tak buněčná šťáva. Pokud je šťávy málo, lze ji "doplnit" 1,5% roztokem kuchyňské soli.
Pokud byla zelenina před nakládáním tepelně upravena, přidává se do nádoby mléčný zákvas, popřípadě syrovátka. Naložená zelenina musí být neustále potopená, jinak dojde ke zkažení. Také proto se nádoby odpradávna zatěžkávají.
- Když se vytvoří na povrchu pěna, odstraňte ji.
Dobrota prověřená staletími
Jestliže se ptáte, jak dlouho je dobré nechat zeleninu kvasit, tak při teplotě zhruba 15 stupňů Celsia je dobré ji nechat zhruba 4 týdny. Pokud je teplota vyšší – zhruba kolem 20 stupňů, finální produkt může být hotov již během týdne či dvou.
Vykvašenou zeleninu je dobré následně skladovat v teplotním rozmezí od 0 do 10 stupňů Celsia. Je nutné ji také pravidelně kontrolovat. Chcete-li dosáhnout delší trvanlivosti, je také možné vykysanou zeleninu sterilizovat.
Okurky známé pod pojmem rychlokvašky jsou oblíbenou pochoutkou již po staletí. Existuje na ně celá řada nejrůznějších receptů. Zkrátka každý má svůj recept, který pokládá za ten nejlepší. Nezbytnými jsou pouze voda, okurky a sůl. Vše další je individuálně na každém z nás. Každému zkrátka chutná něco jiného.
Rychlokvašky k jídlu do 10 dnů
Jeden z receptů na rychlokvašky vám přinášíme i my. Věříme, že pokud ho vyzkoušíte, budete si už za 10 dnů náležitě pochutnávat.
Potřebné ingredience: okurky, voda, sůl, kopr, česnek, višňové a vinné listy a chilli papričky. Dle chuti lze případně přidat i cibuli, křen, celer, petržel, nové koření, pepř, bobkový list či hořčičné semínko.
Okurky omyjeme, necháme několik hodin namočené ve studené vodě a každou na několika místech propíchejme vidličkou. Vinné listy oddělme od větviček a vyperme je ve studené vodě stejně tak jako kopr či chilli papričky. Následně oloupejme česnek a připravme z něj stroužky.
Volte větší sklenice, uchovávejte na tmavých místech
Okurky je dobré skládat rozhodně do větších sklenic a prokládat je vinnými a višňovými listy, chilli papričkami a stroužky česneku. Mezitím se zaměříme na nálev, na který přistavíme vodu k varu. Na jeden litr vody přidáme jednu až dvě lžíce soli.
Pak okurky horkým nálevem zalijeme a zatížíme. Velmi důležité je, aby všechny zůstaly ponořené. Pokud je vše hotové, uložme sklenice na tmavé místo, vyčkejme zhruba deset dní. Po jejich uplynutí se můžeme do okurek s chutí pustit.
