Jak oddálit stárnutí: Recept na elixír mládí existuje, říká neurolog
Jak na to, aby současní senioři nebyli svým dětem a vnukům na obtíž, protože se délka života stále prodlužuje? Jak to udělat, aby si mohli podzim života užít v klidu a pohodě? Tím spíš, když stále existuje velký strašák v podobě Alzheimerovy nemoci. Existují metody, jak celé řadě komplikací předcházet. Promluvili odborníci.
Anti-aging medicína, čili medicína proti stárnutí, je relativně nová lékařská specializace, jejíž vznik „zařídil“ demografický vývoj posledních desetiletí. Pochází z USA, kde se rozšířila už v 90. letech minulého století. O deset let později se začala prosazovat v Evropě, zejména v Německu, Francii, Španělsku a Itálii. Dnes je i u nás.
Strašák jménem Alzheimer
Největším strašákem pro lidi na prahu seniorského věku je takzvaná Alzheimerova choroba. „Sám Alois Alzheimer měl pochybnosti, zda jeho popis strádající pacientky, která postupně ztratila schopnost uvažovat již v 55 letech, se má ztotožňovat s případy podobného duševního rozpadu, který prožívají lidé ve stáří všeobecně,“ říká neurolog prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., FEAN.
„Přes obrovský pokrok ve vyšetřovacích metodách, které dnes dovedou tkáňové doklady o této nemoci detekovat zaživa, se dodnes vede debata, nakolik stáří přináší oslabení duševní činnosti nevyhnutelně – a nakolik se jedná o nemoc. Již pouhé laické pozorování starých lidí nás jednoznačně přesvědčuje, že pokles pozornosti, nápaditosti, paměti, reaktivity i exekučních rozhodnutí provází stárnutí jako samozřejmost. Stejně tak, jako je tomu s výkonností tělesnou. Nelze tedy tyto stavy chápat jako onemocnění, které napadlo zdravého člověka, jako je tomu v případě konvenčních onemocnění v mladém věku. Zmar duševní výkonnosti postihuje někoho rychleji, druhého pomaleji.“
Co dělat, abychom zubu času jeho „hlodání“ co nejvíc ztížili? Jak být co nejdéle duševně i fyzicky v kondici? Recept na „elixír mládí“ není žádná alchymie. Profesor Kalvach radí: „Snažme se zpomalit stárnutí mozku činnostmi, které brzdí rozvoj jeho aterosklerózy a zajišťují dobrou výkonnost krevního oběhu. Pomáhá sportovat, předcházet obezitě, včas si léčit cukrovku i případné vysoké hladiny krevních tuků a vést aktivní život.“
Kroky proti proudu času
Nejen u miminek o jejich duševním vývoji nejlépe hovoří jejich pohyblivost, jestli už lezou, chodí a jakou mají jemnou motoriku. Svaly jsou pro prodlužování biologické mladosti (když už otáčení listů kalendáře zastavit nelze) stejně důležité jako mozek.
„Hýbat se je také relativně levný povzbuzující lék na starosti a strasti života, protože přináší hormony štěstí – endorfiny. Za nejzákladnější a nejpřirozenější pohybovou aktivitu – chůzi – nemusíte nic platit a přitom pravidelná svižná chůze je ideální prevencí mnoha chorob, od nemocí srdce a cév až k rakovině. Optimální je postupně dosáhnout 60 minut chůze denně.“
Do posilovny paměti včas
Trénovat však je třeba nejen svaly, ale i paměť. A s jejím pravidelným procvičováním je dobré začít co nejdřív, nečekat na to, až na dveře zaklepe padesátka či dokonce další „átková léta“. „Mozek má totiž celou řadu omezení ve svém výkonu,“ vysvětluje Ing. Dana Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Především je naprogramován k tomu, aby zajistil naše přežití v případě ohrožení života. Aby toto své základní poslání mohl bezezbytku splnit, nesmí být přehlcen informacemi.
Navíc jsme vybaveni velmi malou kapacitou krátkodobé paměti, která je pro úspěšné zpracování informací zcela zásadní. Vývoj mozku je ukončen zhruba kolem 25. roku života a od té doby se jeho funkčnost začíná zhoršovat. „Mozek zkrátka často potřebuje naši asistenci. Za cvičení paměti se dá považovat hlasité čtení, sčítání, odčítání, sudoku i křížovky. Pokud však jde do tuhého a potřebujete si zapamatovat informace v určitém pořadí, telefonní čísla či delší číselné řady, nebo dokonce seznamy na přeskáčku, už potřebujete znát základní mnemotechniky. Vřele doporučuji se zapsat do kurzů trénování paměti.“
Humor a smích účinkují
Zákroky estetické dermatologie i kosmetické přípravky mohou přispět k tomu, abychom pro zub času byli „tvrdým oříškem“, ale ty nejúčinnější „anti-aging ingredience“ máme každý ve svých rukou. „Stáří není nemoc,“ říká přední česká gerontoložka MUDr. Iva Holmerová, PhD. Každý stárne podle svého programu zakódovaného v genech, ale také podle způsobu života.
„Rezervy mládí vydrží do čtyřicítky. Kdo chce co nejdéle zůstat aktivní, měl by na tom cíleně pracovat. Pohybovat se – ideální je ujít za týden aspoň 25 kilometrů, udržovat svou sexualitu, přiměřeně a racionálně jíst, naplňovat pitný režim a v neposlední řadě mít uspokojivé rodinné i přátelské vztahy a pozitivní přístup k životu. Humor a smích jsou účinné léky proti stáří.“
Zdroje: redakce, citovaní lékaři
KAM DÁL: Hana Zagorová se stárnutí nebála, brala ho jako spravedlnost. Zemřela ve věku 75 let.
