Jak zvládnout špatné vysvědčení? Hlavně dítě neděste!

Linka bezpečí přijme denně přibližně 450 hovorů týkajících se různých témat. V období vysvědčení však počet hovorů stoupá a většina se pak týká jediného tématu - vysvědčení a obav. Nejčastěji volají děti, které se bojí fyzických trestů.

„Kvůli vysvědčení se na nás obrací spíše mladší děti ve věku 10 - 12 let. Největší obavy mají z toho, jak rodiče na známky zareagují. Děti se obávají nespravedlivých nebo příliš přísných trestů, zákazů jejich koníčků, ale také křiku, tělesných trestů a ponižování,“ říká Marie Vejvodová z Linky bezpečí.

Zklamání samotných dětí

Často volají také děti, kterým nedopadly známky tak, jak si představovaly, nebo dostaly jinou známku, než se kterou počítaly. Je to pro ně zklamání a neví, co to bude znamenat doma. Podle Marie Vejvodové nejsou výjimečné také situace, kdy děti kvůli vysvědčení přemýšlí o útěku.

Nejčastější dotazy rodičů

Na Rodičovské lince jsou zaznamenány tři až čtyři hovory denně. Rodiče se ke konci školního roku nejčastěji ptají na vztah dětí s učiteli, šikanu, kyberšikanu či záškoláctví. Nelze opomenout ani problémy v rodinné komunikaci i s předrozvodovým a porozvodovým uspořádáním péče o děti, například v případech prázdninového provozu.

Během celého roku se rodiče na Rodičovskou linku obracejí nejčastěji s dotazy týkajících se rodinných vztahů, obtížné komunikace s dospívajícími dětmi, rozvodu, výchovných problémů dětí, dospívajících a mladých dospělých. Dále psychických obtíží u dětí, jako je například sebepoškozování, sebevražedné myšlenky či depresivní a úzkostné stavy, podezření na týrání, zneužívaní a zanedbávání dítěte v rodině nebo ve svém okolí.

Jak konkrétně dětem i rodičům pomoci?

V situaci, kdy dítě prožívá velký strach, se pracovníci Linky bezpečí věnují pocitům, které může dítě ventilovat, čímž nad situací získá větší nadhled. "Můžeme mu pomoct naplánovat, jak rodičům sdělit známky na vysvědčení, případně najít vhodnou osobu, která ho může podpořit – babičku, tetu a podobně," dodává Marie Vejvodová.

Nevyhrožujte!

Je důležité si s dětmi promluvit, uklidnit je a hlavně jim ničím nevyhrožovat. Děti berou vše velmi vážně. Rozhovor vedený s chladnou hlavou má rozhodně větší účinek než křik a výčitky. Rodiče by se měli domluvit na jednotném přístupu.

Je dobré vše probrat společně i s dítětem. Nároky na školní výsledky by měly být přiměřené. Motivující je soustředit se nejprve na pochvalu za to, co se podařilo. Až posléze na případný neúspěch. Snažit se s dítětem najít příčinu neúspěchu, zjistit, zda nepotřebuje v učení nějakou pomoc. Také si například společně naplánovat cíle na příští rok či pololetí a zajímat se o školní výsledky v průběhu celého roku.

Existuje jednotná rada, řešení a pomoc? 

Pokud se dítě bojí takovým způsobem, že se odmítá vrátit domů či je již na útěku z domova, je při hovoru nutné důkladně zmapovat jeho rodinné zázemí a dle konkrétního případu volit správnou

formu intervence. Pokud v hovoru vyjde najevo fyzické nebo psychické týrání, mohou pracovníci po domluvě s dítětem kontaktovat také orgán sociálněprávní ochrany dětí.

Chybou rodičů často bývá fakt, že dobré známky pokládají za společnou radost dětí a jich samotných, kdežto horší vysvědčení rodiče vnímají jako selhání pouze dítěte. V mnoha případech je to však opačně, protože děti jsou odrazem svých rodičů.

.