Jitrocel, aby kašel odešel: Dokáže ale také pomoci s ekzémy a spáleninami

Jitrocel kopinatý je vytrvalá bylina, která vytváří přízemní růžici dlouze kopinatých listů se souběžnou žilnatinou, jejichž takřka lysá čepel se zužuje v dlouhý řapík. Z listové růžice vyrůstá několik stvolů, které jsou 10 až 30 cm vysoké a nesou krátký vejčitý až krátce válcovitý klas s drobnými květy.

Z rovněž drobné čtyřcípé hvědavé koruny pak vyčnívavá čtveřice nenápadných tyčinek s dlouhými bělavými nitkami a žlutými prašníky. Plodem jitrocelu je tobolka vejčitého tvaru, která obsahuje dvě velká leskle hnědá semena. Bylinka roste v období od května do září.

Drogou jsou listy

Samotnou léčivou částí jsou pak listy této rostliny. Sbírají se od května nebo června do konce srpna, přičemž květní stvoly je nutno ihned odstranit. Důvodem je fakt, že by při pozdějším čištění došlo ke drolení drogy. Jitrocelový list je obecně velmi náročný na správné sušení.

Pomačkané, za vlhka sbírané nebo zapařené listy mají tendenci rychle černat a díky tomu jsou následně ve formě drogy naprosto bezcenné. Sušení probíhá v tenkých vrstvách do 5 cm, nejprve je možno listy opatrně předsušit na slunci, pak se ve finále dosuší ve stínu na vzdušném místě. Samozřejmě lze sušit i uměle, ovšem teplota by neměla překročit 40 °C.

Pokud se listy usušily správně, pak jsou lámavé, olivově až hnědavě zelené. Nemají téměř žádný pach a mají mírně hořkou až svíravou chuť. Kvalitu drogy výrazně snižuje příměs zhnědlých listů a květních stvolů. Nesmí také obsahovat listy ostatních druhů jitrocele.

Tato bylina patří k vůbec nejchoulostivějším drogám u nás. Při samotné manipulaci nebo nevhodném skladování se totiž velmi snadno drobí, je tudíž nutno sušit bez obracení. K tomu všemu má ještě tendenci vlhnout, plesnivět a někdy také černat.

Co vše jitrocel obsahuje?

Všechny obsažené látky jsou primárně v listech byliny. Na mysli máme především slizové látky, kyselinu křemičitou, kyselinu citrnovou a až 2 % glykosidu aukubinu. Dále pak také enzymy invertin a emulsin. V listech jsou ale také obsaženy třísloviny, vitamín C, hořčiny, draselné soli, zinek, fenylethanoidy a kumariny.

Právě díky přítomnosti slizových látek způsobuje, že jitrocel kopinatý působí velmi pozitivně proti kašli, jelikož tyto látky mají ochranné a sekretolytické účinky a současně zmírnují podrážděný krk.

Široké využití od zvířat po lidstvo

Samotný jitrocel kopinatý je velmi četně požírán ovcemi a dalšími hospodářskými a lesními zvířaty. Ta ale často mají problém s faktem, že roste při zemi, díky čemuž byl v některých částech světa zařazen do travní směsi pro pěstované trávníky jako zdravá potrava pro ovce a další.

Jeho konzumace zvířatům zlepšuje jejich zdraví a především pak vlastnosti mléka. Obsahuje totiž sodík, draslík, měď a kobalt. Semena jitrocelu se pak využívají jako krmení pro chovné druhy ptactva.

Jitrocel se ale používá také v léčitelství, a to primárně k výrobě čajových směsí, které působí protizánětlivě a také mají příznivý vliv na trávení. Současně se také z jitrocele vaří odvary při problémech s dýchacími cestami. Je to především díky jeho schopnosti odhlenit dutiny.

Pro své léčebné účinky byl obecně znám již od antiky, kdy byl využíván jako látka, která působila proti kašli, na opary, při možných infekcích a jako protijed na vzteklinu. V lidovém léčitelství se tato látka využívá k usnadnění problémů způsobené astmatem, záněty průdušek nebo další onemocnění, která se týkají dýchacích cest.

Mezi lidmi je ale také rozšířená praxe, kdy se čerstvá šťáva z listů používá na menší rány, jako jsou ekzémy, spáleniny nebo zanícené rány. V současnosti se ale tato praxe moc nedoporučuje, jelikož hrozí, že se do rány zanese druhotná infekce. Čaj je pak využíván kuřáky jako podpůrný prostředek při odvykací kúře.