Když je žena úspěšnější než muž. Továrna Orion vznikla díky tureckému medu ve sklepě bytu na Vinohradech

František Maršer byl jistě aktivní a schopný obchodník. Podnikal jako vydavatel Obchodních listů, časopisu Český Lloyd a vlastnil koloniální obchod v Kladně. Do první ligy obchodníků však jeho kariéru nasměrovala až jeho žena Albína, která dosáhla o hodně většího úspěchu.

Turecký med ze sklepa

Albína Maršnerová propadla nápadu být cukrářkou. Její odhodlaná touha prosadit si svůj sen vyústila v zajímavý experiment. Na velmi primitivním ohništi ve sklepní dílně činžovního domu na Vinohradech začala vařit turecký med.

Orientální cukrovinky nabízela od roku 1886 a její podnikání mělo o hodně větší úspěch než aktivity jejího muže Františka Maršnera. Poptávka se neudržitelně zvyšovala, a tak manžel zanechal všech ostatních aktivit, aby začali podnikat společně.  Nastala chvíle, kdy přestala stačit sklepní dílna a v roce 1896 se rozhodli vybudovat nový závod.

První továrna na čokoládu

Neuplynul ani rok a manželé Maršnerovi získali povolení stavět výrobní halu za měšťanským pivovarem v Korunní ulici. Vznikla tak Továrna na orientálské cukrovinky F. Maršner. Netrvalo dlouho a výroba se rozšířila o zpracování kakaových bobů, aby mohla firma vyrábět čokoládu.

Prosperita firmy byla velmi dobrá, ale začínající konkurence donutila Františka Maršnera k tomu změnit podnik na akciovou společnost. Zvýšil se tak počet zaměstnanců, a to na 850. První akciová společnost továren na orientálské cukrovinky čokoládu na Královských Vinohradech tak byla schopna zpracovat až 350 tisíc kilogramů kakaových bobů ročně.

Příběhy zatopených míst českých přehrad. Kostel, který musel ustoupit vodní nádrži s děsivou pověstí

Válkou k reklamě

První světová válka firmu z logických důvodů ochromila. František Maršner odešel z vedení už v roce 1912 a o pět let později umírá. Firma se musela po válce rozhodnout, jak znovu zaujmout zákazníky. V roce 1921 si byla vědoma, že na trh musí přijít s promyšlenou reklamou. Oslovila tak talentovaného výtvarníka Zdeneka Rykra, kterému bylo v té době pouhých 21 let. Ten za necelých dvacet let spolupráce vytvořil desítky grafických a reklamních materiálů, které známe dodnes. Hlavním motivem se stala čtyřcípá hvězda, kterou Rykr údajně navrhl hned první den v práci.

Využil také registrovanou značku Orion, která byla spjatá prozatím pouze s jedním produktem celé továrny. Výsledkem jeho práce bylo mimo jiné logo dodnes charakteristické hvězdy a dvě jména Maršner a Orion. Obliba produktu, loga a jména značky donutila vedení přehodnotit celou situaci natolik, že celý podnik získává od roku 1928 jméno Orion, továrna na čokoládu a.s.

Největší v republice

Růst firmy se nezastavoval, a tak rozšířila svoje pracoviště o továrnu v Uherském Brodě. Před druhou světovou válkou se firma Orion stala úplně největší firmou na čokoládu v Československu a její produkty byly známé po celé Evropě. Válka znamenala pro firmu útlum a poválečné období znárodnění. Společnost byla začleněna do Pražské čokoládovny a veškerá výroba se přesunula do Modřan.

Od “romantiky” sklepní dílny po tvrdý business se firma Orion postupně přes socialismus prokousala ke kapitalismu. Švýcarská firma Nestlé v roce 1993 vstupuje do společnosti Čokoládovny, a.s., a v roce 2004 se bourá továrna v Modřanech. Výrobu přebírá olomoucká Zora, a tak končí pražská stopa příběhu jedné vinohradské čokoládovny, kterou načala svým skvělým nápadem Albína Maršíková.