Když se pes a kočka stanou smyslem života. Výstavy a soutěže se konají i několikrát do měsíce
Každý druhý Čech podle statistik chová jednoho či více domácích mazlíčků. Celkem je v českých domácnostech dva miliony psů a milion koček. V poměru počtu obyvatel jsme v této statistice na vrcholu Evropy. Není tak překvapením, že soutěže a výstavy domácích mazlíčků jsou na našem území zcela normální.
Češi, psi a kočky. Tak by se mohl jmenovat román o fanatické lásce k čtyřnohým mazlíčkům. Psí oddanost a kočičí nezávislost jsou holt vlastnosti, na které Češi slyší. Jak vyplnit prázdné místo v životě? Češi znají svůj recept. Navíc takové štěně je skvělý trénink pro začínající páry. Vždyť je to jako děťátko.
Při tak pozitivnímu vztahu k pejskovi a kočičce není překvapením, že se pro někoho stanou doslova smyslem života. Jak jinak si vysvětlit kalendář naplněný výstavami a soutěžemi, kde se mezi sebou utkávají Miss pes a Miss kočka?
Země výstav
Jen na území České republiky se v kalendaří roku 2019 objevuje 9 mezinárodních výstav psů a 6 mezinárodních výstav koček. Když k tomu připojíme přes 31 výstav a výcvikových akcí Česko Moravské kynologické společnosti, které se odehrají v březnu, zjistíme, že staré rčení: co Čech, to muzikant potřebuje úpravy.
Co Čech, to chovatel, chtělo by se podotknout. Od Aše až po Frýdek-Místek se můžete zúčastnit nějaké chovatelské slavnosti, kterou její účastníci berou smrtelně vážně. Co si o tom myslí pejskové a kočičky, to radši nechtějme vědět.
Psí a kočičí společnost
S nadsázkou se chce napsat, že Češi mají radši psy a kočky než lidi. Nevinná němá tvář jednoduše přitahuje lítost. Bylo by naivní se ptát, zda by Čech radši pomohl pěti syrským dětem, nebo dvaceti zuřivým dobrmanům.
Večerní procházky s čivavou ale mnohým nestačí. Chtějí se o nenapodobitelnou krásu svého mazlíčka podělit. Vždyť ten můj je ze všech nejkrásnější. Snímek kočičky už nějaký týden sbírá palce a srdíčka na Facebooku a ani se nenadějete a už je vaší profilovou fotkou. Pomalu se chovatel mění ve svého mazlíčka.
Teď už jen stačí, aby mi rozhodčí potvrdili, že můj čtyřnohý miláček je opravdu ten ze všech nejkrásnější. Je jedno, že jsou všichni vlastně úplně stejní. Soutěž a výstava není pro amatéry. Tady už je potřeba něco umět.
Kdo se v tom má vyznat?
Být cvičená kočka nebo pes není nic jednoduchého. Musí totiž zazářit. Pejsci potřebují cvičit svůj výstavní postoj, aby ho následně rozhodčí mohl ocenit, jak moc odpovídá standardu FCI. Někdo to dělá pro radost a někdo by rád choval čistokrevné psí potomky. Pes s rodokmenem má totiž povinnost předvést, co v něm je.
Když se ponoříte hlouběji do světa chovatelů, zjistíte, že kategorií a způsobů hodnocení je opravdu nespočet. Nováčka čeká bezesná noc, aby si pod kůži zapsal, co všechno je potřeba splnit či vědět.
Výstavy probíhají v tzv. třídách. Puppy (4-6 měsíců), dorost 6-9 měsíců), mladý (9-18 měsíců), mezitřída (15-24), otevřená (od 15 měsíců), šampioni (od 15 měsíců), pracovní (od 15 měsíců), veterán (od 8 let).
Soutěží a odborných názvů je celá řada, stejně jako nadšenců, kteří tomuto “sportu” absolutně propadnou. Odborní rozhodčí udílejí známky, lidé debatují, zda je hodnocení spravedlivé, a vycvičený pes už pomalu zapomněl, kdo vlastně je.
Kočky zato na soutěžích čekají ve svých dobře vybavených klecích, kde mají na hraní ušité hračky, aby se celý den zavřené nenudily. Kočku baví jen máloco a málokdo.
Hlavní kočičku dobře připravit po estetické stránce. Hřebeny, kartáče, drápky, ouška, zoubky - to všechno a mnohem víc musí být v tom nejlepším pořádku. Když kočičce vylepšujete její vizáž a vnitřek klícky, zjistíte, že tolik jste neinvestovali léta do svého vlastního bytu. Ale co, vždyť je to miláček a hlavně ať se před ostatními předvede.
Neváhejte a přijďte
Proti gustu… Člověk je tvor, který umí pro svůj milovaný koníček obětovat mnoho ze svého volna, ale také financí. Výstavy koček a psů mají svoji tradici již od roku 1871, kdy se v Londýně pořádala úplně první výstava podobného typu.
Že si v České republice tento specifický druh soutěže získá tak velkou oblíbenost, je jistě překvapením. Při hlubším zamyšlení však taková skutečnost dává obrovský smysl. Chlubit se svým pejskem totiž mnohdy nestačí v parku a upřímně řečeno ani výstavní postoj v exteriéru nepůsobí zrovna obdivuhodně.
Nejlepší způsob, jak zabrousit do hloubky a poznat svět chovatelů, kteří se pravidelně účastní výstav koček a psů, je nějakou podobnou akci navštívit. Určitě o ně na našem území není nouze.
