Klíšťata útočí, ale do 24 hodin vám neublíží, říká parazitolog Šíma. Čeští vědci navíc vědí, jak na boreliózu

Lymskou boreliózu známe jako chorobu přenosnou ze zvířete na člověka. Jejím přenašečem, který tvoří mezičlánek mezi hlodavci, ptáky nebo i další divokou zvěří a člověkem, bývají klíšťata. Poznáme ji poměrně snadno podle specifické rudé skvrny, která po čase uvnitř bledne a jako kruh se rozšiřuje do okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Tento postup připomíná velmi zpomalené kruhy na vodě. Skvrny se ale mohou objevit i jinde na těle. Kromě nich se může nemocný setkat s horečkou, bolestí svalů a s tím spojenou únavou. Při zanedbání léčby znamená toto onemocnění riziko pro srdce, nervy i klouby. Jak je to s možností nakažení, případné nutné léčby a prevence?

Důležitý je čas

Parazitolog Radek Šíma se výzkumu boreliózy věnuje již řadu let a za tu dobu byly zjištěny principy přenosu této nemoci na člověka právě prostřednictvím klíštěte. „Klíštata jsme ve stadiu nymfy nakazili lymskou boreliózou a zkoumali jsme přítomnost borelií ve střevech, slinných žlázách a jícnech. Zjistili jsme, že borelie jdou ze střeva přes jícen přímo do hostitele,“ uvedl Radek Šíma v rozhovoru pro Český rozhlas. Tento objev vyvrátil mnoho let uznávaný názor, že borelie cestují do těla hostitele přes slinné žlázy klíšťat.

„Když se podíváte do klíštěcího střeva, vždy najdete desetitisíce borelií. V průběhu sání klíštěte ale počet borelií v jeho střevech ubývá, což indikuje, že borelie odchází,“ doplnil. Paradoxem podle něj je, že borelie nikdy vědci nenašli ve slinných žlázách klíštěte, ale v kůži hostitele již ano. „Léta se tvrdilo, že klíště musí sát nejméně 24 hodin, aby se borelie přenesly z klíštěte do hostitele. Nově ale tvrdíme, že se borelie přenášejí již v prvních 24 hodinách sání, ale tyto časné borelie nejsou pro člověka infekční. Pokud tedy klíště odstraníte během prvních 24 hodin, lymská borelióza se nerozvine.“

Češi objevili důležitou látku pro vakcínu

Nyní se zdá, že bude problém lymské boreliózy v poměrně krátké době navíc vyřešen novou vakcínou. Parazitologové z českobudějovického Biologického centra AV ČR nyní otestovali nadějnou látku, jejíž úspěšnost proti boreliím vykazuje stoprocentní účinnost. Výsledky byly publikovány na začátku května v prestižním odborném časopisu NPJ Vaccines. Očkovací látka navazuje na dřívější americkou vakcínu, vyvinutou farmaceutickým koncernem Sanofi.

„První vakcína na lymskou boreliózu byla založena na povrchovém proteinu borelií v klíštěti, označovaném OspA. Byla to jednoduchá molekula, která měla řadu vedlejších účinků, zabírala jen na jeden druh borelie a byla použitelná jen v Americe, kde se tento druh borelie v klíšťatech vyskytuje,“ vysvětluje parazitolog Radek Šíma z Biologického centra AV ČR. Problém je ale v tom, že borelií je známo více než dvacet druhů. Proti ostatním tedy zatím nebyla obrana.

Vylepšená očkovací látka

Na základě výzkumu českých vědců firma vylepšila strukturu očkovací látky. „Tato nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si proti ní protilátky. Je to vakcína proti přenosu borelií, zafunguje velmi brzy, hned když borelie přecházejí z klíštěte do člověka. Navíc zásadní inovace vakcíny spočívá v tom, že cílí na všechny druhy borelií,“ říká Radek Šíma.
Evropské klíště proti vakcíně podle dosavadních testů nemá vůbec žádnou šanci. Prozatím proběhly testy na myších a nyní je na uvedené firmě, aby provedla i testy klinické. Vše ale záleží na finančních možnostech. Poté by již bylo možné připravit všechny podklady pro zahájení výroby a uvedení nakcíny na běžný trh. Čeští vědci tak znovu potvrdili svoje dobré jméno ve světě.

KAM DÁL: Mladým Koněv nechybí. V místě, kde byla kontroverzní socha, se prohánějí na koloběžkách