Kraj přišel o 100 milionů z dotací, tvrdí kandidát na hejtmana Martin Kupka

Co byste jako hejtman chtěl změnit, nebo dělat jinak?

Myslím si, že kraj po osm let, kdy tu vládne sociální demokracie a komunisté, nevyužívá potenciál, který má. Jsme svědky stagnace. V předchozím období se podařilo vytvořit dobrý start například pro zdravotnictví. Kraj mohl soustředit pozornost na oblastní nemocnice a zvelebit je. Bohužel ale z některých nemocnic odchází kvalifikovaní lékaři a sestry. To si myslím, že by se mělo změnit.

Ano, s tím lze souhlasit. Ale jak byste to jako hejtman změnil? Proč myslíte, že se to děje?

První krok je lépe hospodařit a nevydávat prostředky na zbytečné projekty. Druhý krok spočívá v tom, že nemocnice musejí přeskupit priority a chovat se podle toho. Pokud se nepodaří zvýšit odměny lékařům a sestrám, bude to znamenat jejich odliv. To zvyšování ale musí mít hlavu a patu. Nejsem příznivcem jednoduchého plošného zvyšování platů.

Plat musí odpovídat kvalitě práce, nasazení a měřitelným výsledkům. Teprve pak bude mít skutečně motivační efekt a věřím, že lékaři a sestry přestanou odcházet jinam. Jsem přesvědčen, že stejně jako ve školách i ve zdravotnictví nejde jen o výši odměn, ale také o atmosféru mezi zaměstnanci a zmíněnou spravedlnost v odměňování. Pokud ten, který se snaží, má výsledky i starost o pacienty, dostane stejně jako ten, který se jen dívá na hodinky, kdy už bude doma, je to špatně. A takové ohlasy bohužel z některých krajských nemocnic mám. To chci změnit.

Často píšeme o inkluzi. Jaký máte postoj k integraci dětí se zvláštními nároky na vzdělání? Podporujete ji, či odmítáte? 
Sociální demokracie přichází s návrhem násilné inkluze. Myslím, že na to doplatí děti, rodiče i celá vzdělávací soustava. Kraj tomu má čelit a má říci, že je správná jiná cesta. Ne zavržení inkluze, ale podle individuálních podmínek konkrétního dítěte jej zařadit.

O plusech a mínusech inkluze mluví ředitelka školy Jana Báčová

Velkým tématem je ve středních Čechách doprava. Ať už jde o veřejnou dopravu, nebo opravy silnic, lidé nejsou spokojeni...
Ve veřejné dopravě ubylo spojů, což je velká škoda. Dostat se do práce či školy významně zlepšuje podmínky v regionu. My chceme, aby se po kraji každý dostal na 1 jízdenku, na tu by se dalo jet po kraji i do centra Prahy. Chceme, aby cestování bylo jednodušší a spojů přibylo. To je i nejlepší cesta ke snižování individuální automobilové dopravy.

Určitě také jsou velkým tématem středočeské silnice. Kraj nebyl schopný s větším zapojením evropských peněž dát silnice dohromady, také by měl být schopen zainvestovat do obchvatů. Vůbec investiční činnost kraje je jeden z největších problémů... Kvůli nezvládnutí některých projektů bude muset kraj ze svého zaplatit sto milionů, které by jinak dostal z evropských prostředků. To je reálná ztráta, kterou pocítí všichni Středočeši. To jsou věci, které by se měly změnit. Sto milionů korun, to je jedna nová škola, nebo obchvat velkého města - reálné věci, které by bylo možné udělat, kdyby taková chyba nenastala.

Říkáte, že ubylo spojů v dopravě, přitom se poslední dobou neustále diskutují autobusy a integrace Mělnicka, tedy i Líbeznic. Autobusy, které Líbeznicemi projíždí, končí v zastávce Ládví, proti čemuž se místní bouří. Oslovilo vás hnutí „Ládví není autobusák?“  A jaké kroky je potřeba učinit, aby se poměry zlepšily?

Jak středočeský krajský úřad, tak města a obce udělaly pro integraci dopravy, co bylo možné. Problém vidím bohužel hlavně na straně hlavního města. Ve středních Čechách jsme například upravili a rozšířili autobusové zastávky. Vysvětlovali jsme lidem, jak se jich změna dotkne. Praha bohužel až s odstupem reaguje na výhrady občanů sídliště v Ládví. Se zástupci iniciativy jsem se také sešel. Východisko vidím v úpravách prostranství na Ládví. V rekonstrukci celé Ďáblické ulice, která by měla dostat takzvaný tichý asfalt. To všechno by určitě přispělo ke zklidnění situace. Hlavní slovo v tom ale může mít jedině Praha.

Kde přesně tedy chybí spoje ve veřejné dopravě a jak byste situaci řešil?
Spoje ubyly zejména v okrajových částech regionu a zejména o víkendech. Jsem přesvědčen, že veřejná doprava musí být prioritou kraje. Chci zajistit integraci dopravy v rámci celého kraje. V oblastech, kde se to už podařilo, zaznamenáváme nárůst cestujících. To s sebou přináší také zvýšení příjmů z jízdného a možnost dopravu posilovat. To je správný směr. Důležitým efektem pak bude i přirozené snížení individuální dopravy.

Váš názor na letiště, které by mělo být ve Vodochodech?

To je věc pro Líbeznice a okolí dlouhodobě nepříjemná. Jsem přesvědčen, že záměr se sem nehodí. Území se posledních 25 let rozvíjelo směrem k rezidentní výstavbě, vznikla tady infrastruktura služeb právě pro rezidentní bydlení a navíc to území, ale ani širší území, letiště nepotřebuje. Není tady širší veřejný zájem, takže není důvod, proč by území mělo snášet takovou zátěž. Není to vyvážené adekvátní protihodnotou a přináší to neúnosnou zátěž. V tuto chvíli je přes část území veden přistávací koridor letiště Ruzyně. Jsou tam samozřejmě letadla v mnohem větší výšce a nejsou tak rušivá, ale v případě, že by se s tím kombinovala poměrně intenzivní letecká doprava směrem na Vodochody, pak by šlo o neúnosnou zátěž.
 

                                 Problém letiště ve Vodochodech je čato skloňovaný

Jak se díváte na výzkum EIA?
Hlavní výhrady soudu, který v předešlých týdnech zveřejnil rozsudek, jež padl již v prosinci, jsou spíše formální. Soud neměl čas věnovat se tomu, jestli jednotlivé části mají nebo nemají závady. Posuzoval postup ministerstva a to, zda původní výzkum EIA má platit, nebo nemá platit. Se soudem se neshodujeme. Říká, že pokud je posudek pozitivní a zároveň stanovuje podmínky, které investor splní, pak by posudek měl platit. My si ale uvědomujeme, že kladný posudek, který má více než 100 podmínek, vlastně už moc kladný není. Bojíme se, že žádný úřad je už nebude schopen v celku posoudit.

Dále, některé podmínky dle odborníků ani splnit nelze. Je to asi jako kdyby se řeklo, že toto bude platit, pokud voda poteče do kopce. Není zodpovědné určit takovou podmínku a bylo i vůči investorovi poctivější říct, že to nejde a záměr schůdný není. I z hlediska posouzení vlivu na životní prostředí.

Co chystáte v Líbeznicích do budoucna?

V Líbeznicích máme spoustu plánů. Řešíme problém nedostatečné kapacity školy, snažíme se sehnat prostředky na nástavbu staré budovy, abychom upravili nevyužívaný půdní prostor a přestavěli ho na třídy. Dostavujeme tělocvičnu. Chtěli bychom ještě letos upravit kapličku, aby se Líbeznice nemusely chlubit pouze kostelem. Také plánujeme vytvořit zelený pás kolem obce, který má vymezit prostor, kam se obec může rozrůstat. Ten by měl zabránit i neblahému jevu prorůstání obcí a zároveň by umožnil procházky v okolí obce.