Malé a bohaté Lichtenštejnsko. Země, která kvůli ukradenému majetku neuznávala Českou republiku
Pokud vás už netáhne moře v Chorvatsku ani Řecku nebo Itálii a byli jste i na severu Evropy, pak přišel možná čas poznat maličkou horskou zemi vklíněnou mezi Rakousko a Švýcarsko. Lichtenštejnsko je šestým nejmenším nezávislým státem na světě a čtvrtým nejmenším v Evropě a dokáže svým návštěvníkům nabídnout nevídané kontrasty, ukázku bohatství a krásu přírody.
V Lichtenštensku vládne knížecí rod Lichtenštejnů. Jedná se o konstituční monarchii s tím, že kníže má poměrně rozsáhlé pravomoce. Nečekejte však nějakého vládce, který své poddané odírá z kůže a oni pod jeho jhem úpí útlakem. Kdepak, Lichtenštejnové patří ve své demokratické zemičce k velmi populárním a oblíbeným monarchům. Sama země je skutečně velmi malá, její plocha je pouze 160 km² a počet obyvatel čítá na 36 476.
Na přelomu 17. a 18. století koupili Lichtenštejnové nevelká panství Schellenberg a Vaduz. V roce 1719 římský císař Karel VI. obě panství spojil a udělil jim status knížectví Lichtenštejnsko, a to na počest Antonína Floriána z Lichtenštejnska jako odměnu za jeho věrné služby. A tak se Lichtenštejnové stali panovníky ve svobodném státě v rámci Svaté říše římské.
Na Moravě sídlil rod Lichtenštejnů 700 let
Než se však Lichtenštejnové trvale přestěhovali do svého knížectví, obývali své pozemky v Dolních Rakousích nebo na jižní Moravě, kde vlastnili mimo jiné také zámky Lednice a Valtice. Ostatně Lednice jim sloužila jako letní sídlo ještě do začátku druhé světové války. V roce 1938 se pak do neutrálního Lichtenštejnska přestěhovali natrvalo. A protože nebylo ve válečném stavu s Německem, cítili se v něm bezpečněji než v zemích, které patřily pod německou Třetí říši.
Kterak byl Lichtenštejnům zabaven moravský majetek
Po válce jim byl veškerý majetek na jižní Moravě zkonfiskován na základě Benešových dekretů a předán do rukou tehdy ještě československého státu. Jak se ukázalo později, neprávem, protože Lichtenštejnové s Němci nekolaborovali.
Majetek jim však nemohl být vrácený v rámci restitucí po roce 1989, protože se na něj nevztahovaly. I proto si Česká republika a Lichtenštejnsko vzájemně neuznaly svoji nezávislost v roce 1993. K obnově diplomatických vztahů došlo teprve před deseti lety v roce 2009.
Bohatství a luxus
Zajímavostí na geografické poloze Lichtenštejnska je jeho poloha. Je totiž dvojnásobně vnitrozemským státem, protože ho jako vnitrozemský stát obklopují jiné vnitrozemské státy - Rakousko a Švýcarsko, s nimiž ostatně velice úzce spolupracuje. Se Švýcarskem má například celní a měnovou unii. Se svým hrubým domácím produktem na obyvatele se Lichtenštejnsko řadí mezi nejbohatší státy světa. A je to znát na každém kroku, že životní úroveň zdejšího obyvatelstva je vysoká.
Příroda je v Lichtenštejnsku opravdu pěkná. Není divu, když ji tvoří převážně horské masivy Alp s lyžařskými středisky. Ale ani v létě nepřijdete o zdejší krásy a půvab zdejších horských vesniček. Pro cestovatele z EU je jistě podstatnou zajímavostí, že Lichtenštejnsko je součástí Schengenského prostoru, přestože není členem Evropské unie.
Příroda na prvním místě
Na návštěvníky z Čech působí zvláště kontrasty vesnického prostředí, kde u pečlivě udržovaných moderních vil s drahými vozy najdete na louce pást se krávy. Ale takové je Lichtenštejnsko - bohaté a orientované na přírodu. Pokud ho chcete procestovat, bude vhodnější využít vlastní automobil, protože toto knížectví dokonce nemá ani vlastní vlakové nádraží a nejbližší letiště najdete u sousedů ve švýcarském Curychu.
Určitě si nenechte ujít hlavní město Vaduz, které se svými 5 000 obyvateli působí spíše jako větší vesnice. Lákadlem pro turisty je zdejší typická alpská architektura, chrám Svatého Florina nebo zámek. Bohužel zámek není běžně veřejnosti přístupný, pouze na jeden v roce, a to v srpnu na svátek Nanebevzetí Panny Marie.
