Mikrovlnky se nás sice nesnaží zabít, ale měli bychom znát i jejich negativa

Pravdou je, že každá tepelná úprava potravin určitým způsobem ovlivňuje jejich složení. Snižuje se množství vitamínů, antioxidantů a dalších látek… Vařením, lépe řečeno tepelnou úpravou ale také dochází ke zvyšování stravitelnosti potravin, a tedy jejich biologické využitelnosti a výživové hodnoty. Je logické, že každá tepelná úprava s sebou přináší klady i zápory, vždy ale záleží na konkrétním typu úpravy té které potraviny.

Jaká úprava je lepší? Jak kdy...

Není tedy možné jednoznačně určit, že třeba vaření je lepší než pečení v troubě. Upravujeme-li potraviny běžným způsobem, přijdeme tímto procesem velmi zjednodušeně a obecně řečeno většinou o podstatnou část ve vodě rozpustných vitamínů (C, skupiny B), ale újmu utrpí také vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) a stejně tak minerály, jako je draslík, sodík, hořčík nebo vápník. Jak je to s ohřevem v mikrovlnné troubě?

Jak je to s tou mikrovlnkou?

Z předchozích odstavců je tedy zřejmé, že najít způsob přípravy potravin, který by neovlivnil jejich původní složení, zkrátka není možné. Stejně tak se samozřejmě nebudeme tvářit, že mikrovlnka je úplně nevinná. Není - je logické, že i ohřev v ní potraviny ovlivní. Nikoliv však takovým způsobem, jak se někteří bojovníci proti této vymoženosti snaží ostatní přesvědčit.

Mikrovlny

Mikrovlny jsou všude kolem nás - vyzařují je například i mobilní telefony - jde o elektromagnetické záření, přičemž pod pojmem záření si nemůžeme představovat jen radioaktivitu a podobně nebezpečné jevy - v tomto případě se jedná skutečně o obdobu mobilního telefonu, jen jde o záření silnější…

Mikrovlnná trouba je ale uzavřený prostor, jehož konstrukce brání v pronikání záření do okolí, a to i díky kovové mřížce na dvířkách trouby. Pokud jsou tedy dvířka (nebo jakákoliv jiná část trouby) rozbitá, je třeba je vyměnit.

Proč se jídlo ohřívá?

Velmi zjednodušeně si můžeme mikrovlny představit jako sílu, která rozpohybuje molekuly uvnitř materiálu, který do trouby vložíme. Energie tohoto pohybu se mění na energii tepelnou a jídlo se ohřívá. Neohřeje se ale úplně všechno, toho jsme si určitě všichni všimli. V mikrovlnce dochází hlavně k ohřevu vody, ale i tuků a olejů, i když jen v menší míře.

A co živiny?

Tomuto tématu vědci věnovali mnoho a mnoho hodin i jednotlivých výzkumů. Podle jejich závěrů, uveřejněných v odborných materiálech není v tomto ohledu velký rozdíl mezi ztrátou živin při přípravě jídla vařením nebo ohříváním ve vodě či v běžné troubě a při jejich úpravě v troubě mikrovlnné. Dokonce v případě zachování výživových hodnot a antioxidantů je mikrovlnka spolu s klasickou troubou tou nejlepší volbou.

Výjimkou je v tomto ohledu brokolice, jejíž antioxidační účinky v mikrovlnné troubě rychle mizí. Stejně tak česnek již po minutě pobytu v mikrovlnné troubě ztratí veškeré protinádorové látky, které jsou jeho předností (k jejich zničení dochází i při běžném vaření, ale za mnohem delší dobu). Stejně jako u ostatních principů přípravy potravin, i mikrovlnná trouba má svá pro a proti, která se liší podle upravované potraviny. Navíc zde nedochází k vystavení potravin tak vysokým teplotám jako při jiných úpravách (smažení, grilování…), čímž nedochází k tvorbě zdraví škodlivých rakovinotvorných látek.

Pro i proti

Shrňme si tedy předcházející odstavce. Z porovnání jednotlivých způsobů přípravy a tepelné úpravy potravin vychází mikrovlnná trouba jako jedna z méně škodlivých možností, co se týká zachování výživových hodnot. To ale na druhou stranu neznamená, že je nejlepší. Vždy jde o jednotlivé suroviny, o konkrétní druh zeleniny a podobně - ostatně stejně jako u ostatních způsobů jejich tepelné úpravy.

Pokud bychom chtěli hovořit o obavách ze slova „záření“, musíme si uvědomit, že je ho mnoho druhů a v tomto případě rozhodně nejde o žádný Černobyl. Jde o záření, které nám ve své menší intenzitě například dovoluje se spojit se svými blízkými mobilním telefonem.

Mikrovlnku ano, nebo ne?

Rozhodnutí, zda se mikrovlnky bát, nebo ji používat jako hlavní spotřebič v kuchyni, je samozřejmě na každém z nás. Nicméně vědci hovoří jasně, i když se v některých médiích a na sociálních sítích v pravidelných vlnách objevují nejrůznější konspirační teorie o snaze o vyhlazení lidstva, ovlivnění zdraví každého z nás i další podobné „ověřené“ zprávy - ideálně s upozorněním, že jde o zprávy, které se před námi „oni“ snaží tajit.

KAM DÁL: Radkin Honzák: Děti potřebují pevné mantinely a jistotu, ne kecy o devětadvaceti pohlavích