Mléko pomáhá i škodí: Dodává bílkoviny, ale může zhoršit paměť
Někdo bez něj nedokáže žít, další ho zase ignorují. Kolem mléka se ale neustále vede celá řada zajímavých diskuzí. Tato notoricky známá součást jídelníčku nás tak v posledních letech postavila proti sobě. Je vlastně dobré pít mléko, nebo ne? Jisté je jedno. Mléko nám nejen hodně dává, ale také bere.
Mléko je bezesporu důležitou součástí našeho jídelníčku. Jeho složení je prospěšné pro náš organismus, nicméně v poslední době se vyrojila spousta negativních názorů na jeho složení, které se snaží tvrdit opak. Ve většině případů jsou ale podobná přesvědčení založena na neúplných a kusých informacích, které jsou navíc ještě vytržené z kontextu.
Pravdou ale je, že v některých případech je třeba mléko značně omezit nebo ho dokonce úplně vyřadit ze zdravotních důvodů. Jedním z nich je například lékařsky potvrzená intolerance laktózy.
Obecně mléko a výrobky z něj by měly neodmyslitelně patřit do našeho každodenního jídelníčku. Podle mnohých výživových poradců by měl denní jídelníček obsahovat 2 až 3 porce mléka a mléčných výrobků. Důvod je prostý. Jsou velmi důležité pro správné zažívání, ale také jako prevence zánětlivých onemocnění. Celkovou podporu imunity zase zajistí zakysané mléčné výrobky.
Mléko jako pomocník v prevenci nemocí
Jelikož dodává našemu tělu spoustu prospěšných látek, které naše tělo dokáže využít, je také schopno podílet se na prevenci různých onemocnění. Napomáhá k posílení naší imunity díky příjmu lehce stravitelných bílkovin, vitamínů skupiny B a D. Vápník zase pomáhá zabránit vzniku ledvinových kamenů, jelikož na sebe váže šťavelany, které se uplatňují při jejich vzniku.
Mléko také obsahuje probiotické bakterie, které dopomáhají snižovat vstřebávání cholesterolu. Pravidelné pití nízkotučného mléka a zařazení mléčných výrobků, které obsahují do 2 % tuku, jsou tak schopné přinést pozitivní vliv na snížení cholesterolu v krvi.
Mléko přináší bílkoviny, vitamíny, ale i vápník
Jeho složení je následující - 87,5 % tvoří voda, zbytek je pak sušina. Ta obsahuje sacharidy (asi 5 %), bílkoviny (asi 3 %), tuk (4 %) a minerální látky (necelé 1 %). Mléko také obsahuje vitamíny skupiny B, A, D, E a K.
Hlavním sacharidem, které je obsažen v mléce, je mléčný cukr laktóza, která podporuje resorpci vápniku. Obsahuje také glukózy a galaktózy a také v malém množství oligosacharidy. Je i zdrojem bílkovin, které navíc obsahují esenciální aminokyseliny.
Nositelem typické mléčné chuti je tuk, jehož obsah závisí na stupni odstředění. Obecně je ale dobře stravitelný, protože obsahuje množství nasycených mastných kyselin. Z minerálních látek je nutné uvést hlavně vápník, který pomáhá správnému růstu kostí. Kvalita kostí se buduje do věku zhruba 30 let, poté dochází k postupnému úbytku kostního minerálu. Špatná životospráva s nedostatkem vápníku ve stravě vede k osteoporóze, která postihuje jak ženy, tak i muže.
Intolerance laktózy může vyvolat zdravotní problémy
Mléčný cukr laktóza je disacharid složený ze dvou monosacharidů, kterými jsou glukóza a galaktóza. Ke správnému využití je nutně třeba enzymu laktóza, který se nachází v buňkách tenkého střeva.
Pokud je ho méně, chybí nebo je aktivita jakkoliv snížena, laktóza se pak neštěpí správně a při průchodu tenkým střevem na sebe váže vodu. Díky tomu urychluje průchod tenkým střevem, v tlustém střevě je pak fermentována - vzniká laktát, vodík, metan a mastné kyseliny s krátkým řetězcem.
Tyto pochody mohou způsobit obtíže jako bolest břicha, nadýmání, průjem, zácpu nebo také nevolnost či zvracení. Někdy se také přidají bolesti hlavy nebo i ztráta koncentrace či dokonce i zhoršení krátkodobé paměti.
Existují velké rozdíly, jaké množství laktózy dokáže člověk tolerovat. Závisí to hlavně na množství a aktivitě enzymu, množství laktózy a mikroflóře tlustého střeva. Pokud se potvrdí diagnóza laktózové intolerance, nemusí se jedinec mléčných výrobků úplně vzdávat. V zakysaných výrobcích je totiž laktózy méně, v sýrech je pak obsah takřka nulový - laktóza se totiž odbourává díky fermentaci.
