Narkolepsie je nebezpečná. Nemocný může usnout kdykoliv, třeba na přechodu
Také se vám někdy stalo, že vás přepadla těžko zvládnutelná únava? Jenže zavřít třeba v práci na pár minut oči, to si může dovolit opravdu jen málokdo, a tak ten pocit většinou prostě překonáme. Jsou ale lidé, kteří to nedokáží. Zkrátka nemohou - trpí narkolepsií.
Narkolepsií trpí podle lékařských statistik přibližně 2 - 5 lidí z každých 10 000. Jde tedy o nemoc poměrně vzácnou, na druhou stranu se s ní ale můžeme setkat kdykoliv. Představme si, že sedíte v restauraci a váš společník najednou zkrátka usne. Nemusí být nutně znuděný dvouhodinovým výkladem o úspěších vašeho psa na poslední výstavě v Nové Lhotě. Může být nemocný. O co vlastně jde?
Co je narkolepsie
Narkolepsie je porucha nervové soustavy, lépe řečeno centra, které ovládá cyklus spánku a bdělého stavu. Když dojde k poruše, nemocný není nikdy schopen určit okamžik, kdy jednoduše usne - při rozhovoru, při chůzi, při řízení… I když jde o poruchu méně častou, může být narkolepsie nebezpečná nejen pro samotného nemocného, ale i pro jeho okolí. Řidič, který usne za volantem, téměř jistě způsobí dopravní nehodu, která podle provozu a místa ohrozí minimálně jeho samotného, ale spíš i mnohé další.
Jste ospalí?
Jak tuto poměrně vzácnou chorobu odlišit od běžné únavy? Určitě je potřeba si všímat zvýšené potřeby spát i ve dne, pokud je spánek v noci dostatečně dlouhý a kvalitní. Někteří nemocní jsou schopni tento stav překonat, ale jejich pocit odpovídá ospalosti po opravdu dlouhém bdění, trvajícímu téměř dva dny. Chceme-li si tedy takový stav vyzkoušet, „stačí“ alespoň jednu noc nespat...
V těžších případech se ale člověk, postižený narkolepsií spánku, zkrátka neubrání a usne - kdekoliv a kdykoliv. V tu chvíli nastává neustálá nejistota a nebezpečí. Takový spánek může trvat několik sekund nebo klidně i hodinu. Pokud se jedná o chvíli, kdy člověk sedí v křesle a sleduje televizi nebo si čte, nemusí okolí ani zpozorovat, že se děje něco neobvyklého.
Různé příznaky
Jiným z příznaků narkolepsie je náhlá ztráta svalového napětí. Nemocný je sice při vědomí, ale jeho tělo se chová jako při spánku. Další lidé mohou mít tak zvané hypnagogické halucinace, což jsou za běžných okolností sny, které jen velmi těžko rozlišujeme od skutečnosti.
Pokud se poté probudíme v posteli, patrně si řekneme, že jsme před chvíli určitě nepouštěli psa na zahradu. Jestliže se takový sen ale dostaví v průběhu dne za zdánlivě bdělého stavu, není vyloučeno, že půjdeme po „probuzení“ Alíka na dvůr zavolat. Vyloučeno není ani chvilkové automatické chování. Nemocný například drží v ruce dokumenty k založení a místo do odpovídající složky je „založí“ třeba do koše.
Úsměvné? Ne - nebezpečné!
Některé příznaky mohou působit až úsměvně, ale pro nemocné to žádná legrace není. Kromě důsledků, kterým jsou vystaveni ve společenském životě (děti mohou kvůli takové poruše trpět ve škole, dospělí nemohou vykonávat určité druhy práce a podobně), jsou tito lidé méně fyzicky aktivní a z toho plyne i větší sklon k obezitě. Hrozí jim také mnohem větší riziko úrazu než ostatním.
Léčba je úspěšná jen částečně
Problém narkolepsie je jen velmi těžko řešitelný. Lékaři mohou pacientovi naordinovat léky, které snižují ospalost nebo další doprovodné projevy, o vyléčení se ale většinou nehovoří. Důležité tak je dodržovat některá jasně daná pravidla, dobře spát a pokud je to možné, odpočívat často i přes den. Pokud je tato porucha jasně označena, tedy pacient zajde k lékaři, který (často po dlouhém zkoumání) určí tuto diagnózu, neměl by nemocný sedat například za volant, lézt do výšek a podobně.
Ohleduplnost
Pro všechny pacienty, tedy i pro lidi, které v životě postihla právě narkolepsie, je nesmírně důležité pochopení jejich okolí. Problém je v tom, že se jedná o nemoc, která zvláště v dětském věku vyvolává u ostatních spíše posměch. Nemocní se potom ocitají v izolaci, raději se straní společnosti a to jejich stav určitě nezlepšuje. Máte také ve svém okolí někoho s touto poruchou?
