Narkózy se bojíme zbytečně. K ještě většímu bezpečí při operaci můžeme sami přispět

První zaznamenané využití anestezie na našem území proběhlo již v polovině devatenáctého století. Tehdy se jistě, vzhledem k nezkušenosti s touto metodou, jednalo o sice inovativní, ale přesto určitě riskantní metodu. Dnes mají lékaři již přibližně o sto sedmdesát let více poznatků, přesto ale mnozí lidé “uspání” během operace nevěří. A to i přesto, že se anestezii ročně jen v naší republice podrobí bezmála milion lidí (dětí i dospělých). Teoreticky by tedy jedna narkóza měla vyjít na každého z nás každých deset let. Dospělí lidé, kteří ji prozatím nepotřebovali, tedy mají vlastně velké štěstí. Čeho se ale tolik bojíme?

Není to bolest, čeho se obáváme

„Lidé mají obecně strach ze ztráty kontroly nad sebou samými a u anestezie je děsí hlavně to, že nevědí, co se s nimi v průběhu operace děje,“ vysvětluje nejčastější příčiny obav z anestezie MUDr. Jan Brázda z Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice v Mělníku. To se samozřejmě týká tak zvané celkové anestezie, využívané při větších zákrocích. Místní znecitlivění je pak dnes již zcela běžné například u zubaře nebo drobnějších zákrocích, jako je vyříznutí mateřského znaménka a podobně.

Probudím se na sále

Největší problém mívají pacienti také s obavou, že se na operačním stole “probudí”. To je ale záležitost, na kterou dohlíží stále přítomný anesteziolog. Objevují se sice čas od času vyprávění o tom, že pacient sice nemohl dát najevo svoje pocity, ale byl při vědomí.

Bez anestezie to často nejde

Umíme si představit operaci bez anestezie? Asi opravdu jen velmi těžko. A přesto z ní máme strach, i když nás chrání před bolestí. Jak je možné, že přestaneme vnímat svět kolem sebe? Jde vlastně o umělý spánek, v němž jsou vyřazeny z provozu dráhy nervového systému, které mimo jiné zaznamenávají bolest. Svět a bolest přestávají existovat, a to díky anestetickým plynům nebo nitrožilním přípravkům.

Mezi plyny, které je možné pro tyto účely použít, je oxid dusný, tak zvaný rajský plyn, ale nejčastěji lékaři nyní používají látku isofluran. Je ale pravda, že při tomto druhu anestezie pacient “usíná” o trochu déle než při použití anestezie nitrožilní. Zde končí pacientovy vzpomínky na operační sál v prvních sekundách po aplikaci anestetické látky. Po celou dobu operace je přitom samozřejmě kontrolován anesteziologem. „V dnešní době jsou lékaři schopni ušít každému pacientovi anestezii přímo na tělo podle jeho diagnózy, věku a případných zdravotních rizik. Není tedy důvod k jakýmkoliv obavám,“ doplňuje MUDr. Jan Brázda.

Zbavte se pih a dalších znamének přírodní cestou po vzoru našich babiček. Dobře věděly, co dělají

Každý zákrok má svá rizika

Není možné jednoznačně konstatovat, že anestezie nenese vůbec žádná rizika. Jde o vliv na mozek a nervovou soustavu a lidské tělo je v některých případech i přes veškeré výzkumy nevyzpytatelné. Lékaři již ale umí reagovat i na velmi nezvyklé odezvy jednotlivých lidí.
„V dnešní době jsou lékaři schopni ušít každému pacientovi anestezii přímo na tělo podle jeho diagnózy, věku a případných zdravotních rizik. Není tedy důvod k jakýmkoliv obavám,“ vysvětlil anesteziolog, podle jehož názoru jsou mnohé “důkazy” o škodlivosti nebo problémech narkózy zaviněny vlastním operačním zákrokem.

Dobrou noc a hezké sny

Ano, i v anestezii se mohou pacientům zdát sny. Podle provedených výzkumů, prezentovaných například 1. lékařskou fakultou a Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze je poměrně běžné, že se lidem na operačním sále zdají sny. Častěji se přitom tento stav objevuje u mladších a jinak zdravých pacientů, ještě ve větším procentu z toho pak u žen. Vliv má také použitá anestetická látka, zvláště anestézie s propofolem. Pacientům, kteří mají sny v anestezii, se zdají často také za běžných nocí v domácím prostředí. Podle výpovědí pacientů, kteří si na sny na operačním sále vzpomínají, jde většinou o příjemné “příběhy”.

Musíte na operaci? Připravte se na ni

Na každý podobný zákrok se také můžeme náležitě připravit a sami udělat něco pro to, aby i anestezie proběhla bez problémů. Prvním bodem je celková péče o náš organismus. Na operační stůl bychom měli ulehat v co nejlepší kondici (samozřejmě v rámci celkového zdravotního stavu nebo onemocnění, které zákrok vyžaduje). My sami ale ovlivníme svoje zdraví například tím, že nebudeme kouřit - alespoň co nejdéle před operací.

Faktorem, zvyšujícím možnost vzniku problémů, je také obezita. Výrazně obézní pacienti dokonce musí před některými operacemi zhubnout na únosnou váhu, která neohrozí průběh zákroku i jejich vlastní život. I když se to může zdát někomu nelogické, vhodné je také zajít k zubaři. Kývající se a případně vypadnutý zub by mohl v narkóze nadělat velké problémy. Logické je, že na operační sál nikdo nepůjde s nasazenými umělými zuby. Další drobnosti jako odlakování nehtů, sundání šperků nebo nutnost nejíst a nepít před samotným výkonem je už jen otázka posledních příprav.

Svědomitě a pravdivě informovat

Ani lékaři nemohou vědět všechno, pokud jim to sami neřekneme. Nesmíme proto zapomenout doktory pravdivě informovat o všech lécích, které užíváme. Každý z nich by totiž mohl potenciálně průběh operace ovlivnit, i když si to neuvědomujeme. Ženy samozřejmě nesmí zamlčet těhotenství, které ještě nemusí být v počátcích patrné.

KAM DÁL: Děsivá legenda o Devíti křížích: Masakr na české svatbě, na který doplácí řidiči dodnes.