Odškodné za úmrtí domácího mazlíčka: Za jakých podmínek a kolik?
Za smrt zvířete je možné v případě cizího zavinění požadovat odškodné. To se může vyšplhat i na stovky tisíc korun. Sice to není až tak složitá záležitost, otázkou je, zda na to má každý „žaludek“. Pojďme se přesto podívat na to, kdy je možné vysoudit nemalé peníze.
Nejčastějšími případy, kdy domácí mazlíček zemře kvůli cizímu zavinění, zahrnují pochybení veterináře, zakoupení zvířete se skrytou nemocí, případně zásah druhé osoby. Tři případy odškodnění právě řeší soud.
Rozhoduje znalec
Majitelům zvířat obecně náleží právo na odškodnění v případech, kdy bylo zvíře poraněno či usmrceno zaviněním cizí osoby. „Při poranění musí viník nahradit náklady na léčbu zvířete, případně i náhradu ušlého zisku, který by mohl vzniknout třeba z mláďat. Při usmrcení zvířete je třeba uhradit hodnotu zvířete a ušlý zisk, v některých případech ale také odškodnění za citovou újmu majitele,“ vypočítal právník Petr Novák.
Škůdce podle něj není povinen nahradit škodu pouze v případě, kdy zvíře zemřelo v důsledku krajní nouze nebo sebeobrany. V opačném případě je ovšem vždy nutné prokázat vznik škody, její výši a příčinnou souvislost mezi jednáním viníka a vznikem škody. Když případ skončí před soudem, je téměř vždy nutné doložit znalecký posudek. „Pokud máte například podezření, že došlo k pochybení veterináře, je dobré se nejdříve poradit s jiným veterinářem, zda bylo postupováno standardním způsobem a jestli nebylo možné postupovat lépe. Rozhodující je ale nakonec vždy znalecký posudek, případně výsledek pitvy,“ dodal Novák.
Největší otázkou však nejspíš stále zůstává, jestli má člověk vůbec to srdce jít a smrt zvířete, na které byl citově vázaný, dále dlouze řešit. Je logické, že se tak ve většině případů nestane. Na druhou stranu je pravda, že nechat to být znamená ohrozit další zvířata. Což hrozí například právě u nákupu závadné stravy. Pojďme se podívat na tři případy, které se dostaly až před soud.
Krmivo usmrtilo štěňata
Chovatelka psů a provozovatelka chovatelské stanice zakoupila na konci roku 2015 od soukromého prodejce krmivo pro své psy. Jednalo se o mletou zvěřinu, kachní hlavy, hovězí svalovinu a zvěřinové kosti. Po podání čtyřem štěňatům se však postupně třem z nich udělalo špatně a dvě musela být veterinářem utracena. „Nechala jsem provést pitvu dvou štěňat. Ta prokázala, že příčinou jejich smrti byla bakterie Clostridium botulinum, která vzniká v syrovém a špatně ošetřeném mase,“ vysvětluje majitelka s tím, že pro štěňata může být bakterie smrtelná.
Chovatelka se obrátila na právníka, který zaslal prodejci krmiva předžalobní výzvu k uhrazení odškodného za vynaložené náklady, hodnotu utracených štěňat i nemajetkovou újmu za poškození reputace chovatelské stanice. Celková výše odškodnění se vyšplhala přes sto tisíc korun.
Papoušek s chronickou chorobou
V dalším případě si žena zakoupila od chovatele papoušků dva papoušky, každého za třináct tisíc korun. Samec však do týdne od převzetí uhynul. Majitelka papoušků se pokoušela u prodejce uplatnit reklamaci, nechala dokonce u Státního veterinárního ústavu vyhotovit pitevní zprávu, která potvrzovala, že úhyn zvířete nezpůsobila majitelka, ale chronická choroba v pokročilém stadiu, se kterou byl papoušek již zakoupen.
Žena se po neúspěšné reklamaci obrátila na právníka. Když chovatel nereagoval ani na předžalobní výzvu, ve které právník požadoval vrácení peněz za papouška a úhradu nákladů za pitvu, případ byl opět předán soudu.
Úhyn psí šampionky
Třetím případem je případ úhynu feny novofundlandského psa. Majitelé odvezli po kolapsu fenu, která do té doby byla hvězdou chovné stanice a získala řadu ocenění, na veterinární kliniku. Tam jí bylo zjištěno vnitřní krvácení. „Požadovali jsme, aby fence byla podána krevní transfuze od jednoho z jejích potomků, kterého jsme na klinice měli s sebou. Veterinář to odmítl a fenku začal operovat až po našich opakovaných urgencích. Během operace ale fenka zemřela,“ popisuje majitelka, která si následně nechala vyhotovit znalecký posudek.
Ten potvrdil, že fena zemřela pochybením veterináře, majitelka proto žádala odškodnění. Klinika pochybení odmítla, a proto se majitelé obrátili na právníka, který podal žalobu k soudu. Majitelé požadovali odškodnění ve výši téměř jednoho milionu korun, sumu totiž tvoří hodnota psa, ušlý zisk za následující tři roky života, kdy fenka mohla porodit štěňata a vyhrávat soutěže, a výdaje za operaci a znalecký posudek.
Zdroje: JUDr. Petr Novák, MVDr. Karolína Svobodová, respondenti, kteří si přáli zůstat v anonymitě, redakce
KAM DÁL: Když psa necháváte doma, netrapte ho loučením. Vysvětluje odborník.
