Palačinkovou kytku si zamilujete. Je nenáročná a zaujme svým vzhledem
Pilea, jinak se jí říká také palačinková kytka - a to díky nezvykle kulatým lístkům, je v našich podmínkách ještě stále docela nový host. Díky snadnému množení a radosti, kterou v bytě udělá, se ale poměrně rychle rozšiřuje. Jak na to, abyste se z ní mohli těšit i vy?
Pileu je už možné občas koupit v obchodě, ale mnohem častěji ji seženete jako mladou rostlinku, kterou někdo ze známých nechal zakořenit a zasadil. To je právě jedna z velkých výhod “palačinkové kytky”. Jakmile se jí podaří prokořenit substrát, v němž žije, začnou se velmi často po okrajích květináče objevovat malé rostlinky. Ve chvíli, kdy dorostou kolem pěti centimetrů (na což jim stačí několik týdnů), můžeme je bez problémů oddělit a máme další pileu. Sami uvidíte, že brzy nebudou květináče stačit.
Přicestovala až z Číny
Pilea je stálezelená rostlinka, svým původem z Číny, ale do Evropy se dostala až v roce 1946, kdy si ji norský misionář přivezl domů jako suvenýr ze své daleké cesty. Od té doby se zde začala šířit a nabírat na popularitě. Kdo si jednou přinese domů pileu, patrně jejímu kouzlu propadne.
Na péči se s vámi dohodne
Ačkoliv v zemi svého původu roste pilea v horách, nedělají jí problém ani podmínky v bytech, jen ji nesmíme stavět na místo, kam dopadají přímé sluneční paprsky. Listy potom blednou a nemají tu krásnou sytě zelenou barvu, která pileu zdobí. Na zálivce se musíme s pileou “dohodnout”. Rozhodně nesnáší přemokřenou půdu, spíš si poradí s krátkodobým sušším substrátem. Ostatně o zálivku umí požádat a když se s ní po několika týdnech sžijete, ihned poznáte, že jsou její listy trochu svěšené. A to je ideální čas na trochu vody. Právě z obavy z přemokření sázíme pileu do propustnějšího substrátu, ve kterém se rostlina brzy zabydlí.
Jednoduché množení
Množení piley je, jak už bylo uvedeno, poměrně jednoduché. Po určité době v jednom květináči začnou na jeho okrajích vyrůstat mladé rostlinky. Je radost je pozorovat, ale ve chvíli, kdy dorostou velikosti kolem pěti centimetrů, můžeme je od matečné rostliny oddělit a nabídnout jim samostatný život. Každá mladá rostlinka je oddenkem spojena s “matkou”, a tak při oddělování rostliny opatrně odstraníme substrát v okolí nové rostlinky, kterou pak vyjmeme a odřízneme. Pokud už má svoje kořínky, můžeme ji hned zasadit, když ne, necháme ji zakořenit ve vodě. Není to žádný problém, kořínky vyrostou poměrně rychle.
Ani málo, ani moc
Stejně jako o vodu, umí se pilea přihlásit o slovo ve chvíli, kdy není spokojena s podmínkami, v nichž je pěstována. Vysoké teploty a přímé sluneční světlo mohou způsobit kroucení dužnatých listů. Není to ale nevratný jev, po upravení podmínek se i rostlina vrátí ke své původní kráse. Žloutnutí a opadávání listů může být spojeno s přemokřením nebo naopak dlouhodobě suchým substrátem - a pozor, z místa, odkud list odpadne, už žádný nevyroste. Pokud by tedy byla pilea dlouhodobě pěstována ve špatných podmínkách, může se stát, že z ní zbyde holý kmínek s několika listy nahoře.
Chlad na zimu
K přezimování piley volíme chladnější prostředí, může stát i mezi okny. V takovém případě ale velmi omezíme zálivku. Na jaře a v létě pak rostliny jednou za dva týdny přihnojíme a můžeme se těšit z krásné dekorace.
KAM DÁL: Pomalu přichází jaro a my musíme být doma. Třeba je ten pravý čas na zamyšlení nad další životní cestou.
