Péče o nohy je důležitá. Tyhle chyby mohou znamenat vážné problémy
Ačkoliv se zájem o pedikúru dlouhodobě zvyšuje, řada lidí stále péči o nohy dostatek času ani úsilí bohužel nevěnuje. Lidé, kteří pravidelně nenavštěvují pedikérské salóny, obvykle řeší základní péči o chodidla a nehty na nohou v domácím prostředí. Zde se však často dopouštějí chyb, které se mohou nedbalostí či nevědomostí překlenout až do vážnějších zdravotních problémů. Jak si tedy neublížit?
Péče o nohy je u většiny z nás samozřejmostí stejně jako sprchování nebo třeba praní oblečení. Na druhou stranu ve všem se dají najít chyby, některé mohou být dokonce zdraví nebezpečné. Odhalte s námi největší prohřešky domácí pedikúry a seznamte se s řešením, jak na ně dokonale vyzrát.
Pedikúra prováděná na suchých nohou
Domácí pedikúra u mnoha lidí spočívá v pouhém zastřižení nehtů. Péče o nohy je však mnohem komplexnější proces. Málokdo například ví, že každý pedikérský počin by měl začít navlhčením a omytím nohou. Díky vlhkosti docílíte změkčení ztuhlých a ztvrdlých částí nohou a nehtů a zbavíte je nečistot.
Pokud nohy před procesem nenavlhčíte, může snadno dojít k poranění, což je vstupní brána pro řadu infekcí a onemocnění. Zvlhčení nohou je dobré provést teplou vodou s příměsí vonných olejů, mořské soli nebo třeba soli ze zeleného čaje, které kůži a nehty vitalizují do hloubky a usnadní další ošetření.
Diabetická noha
Samostatnou kategorii v péči o nohu pak tvoří diabetici, pro které by správná péče o nohy měla být každodenní rutinou. Pokožka u diabetických pacientů ztrácí elasticitu a má sklon k předčasným příznakům stárnutí. Projevy "diabetické kůže" sahají od svědění a pocitů napětí přes ragády (trhlinky) až ke špatně se hojícím ranám.
Když byste použili pouze obyčejnou vodu, pokožka by se mohla dále vysušit. Výjimkou je užívání elektrických akumulátorových brusek na paty, které pracují s válečky různé hrubosti v otáčkách v řádech tisíců za minutu. S těmi je naopak třeba pracovat na suchých nohou. Na závěr je pak vždy dobré nohy ošetřit přípravky speciálně určenými pro nohy. Tyto krémy či krémové pěny mají totiž od těch na ruce či tvář odlišné složení.
Všemocné nůžky?
Málokdo doma také používá vhodné nástroje dostatečné kvality, případně pomůcky, které jsou pro pedikérskou činnost určené. Jedná se například o kvalitní žiletky do seřezávačů, jež se neprohnou, a odstraní tak jen tolik kůže, kolik je potřeba. U méně kvalitních žiletek může docházet k poranění a narušení integrity kůže. Největším českým prohřeškem však zůstávají "všemocné nůžky".
V České republice totiž stále přetrvává mýtus z minulosti, že ideálním pomocníkem, který lze využít na vše, jsou obyčejné nůžky. Nůžky jsou vhodné pro péči o nehty na rukou. Na nehty na nohou by se však měly používat ostré kleště z kvalitního materiálu v povrchové úpravě ideálně z chromu a z materiálů jako Inox nebo stainless ocel.
"V žádném případě pak nesmí mít patinu rzi či být dokonce rezavé. Existují též speciální kleště pro diabetiky se zaoblenými hranami, které snižují riziko poranění kůže," objasňuje Jiří Vykydal ze společnosti Odel Laboratories, která se specializuje na domácí i profesionální pedikúru a podologii. Diabetici by měli kromě nůžek a kleští zároveň používat při péči o nohy rovněž speciální pilníky, které nemají ostré hrany, a keramické škrabky, jež odstraňují ztvrdlou kůži velmi citlivě.
Jeden pilník pro mamku, taťku, bráchu i babičku
Důležité místo má nejen v domácí pedikúře také dostatečná hygiena. Pokud je totiž opomíjena, hrozí přenos nepříjemných a nebezpečných bakteriálních, virových či plísňových infekčních chorob. Půjčování pedikérských pomůcek je však i dnes ve většině domácností běžné. Jedny kleště, nůžky a pilníky sdílí více členů rodiny.
Pokud si přece jen nechcete pořizovat více sad pedikérských pomůcek, vždy je po použití alespoň důkladně postříkejte dezinfekcí na nástroje. To ostatně platí i v případě, že pomůcky používáte sami. Minimalizujete tak riziko bakteriální nákazy. Samostatnou kategorii pak tvoří děti, které by měly používat výhradně nástroje jim určené a s nikým se o ně nedělit.
Dětské nůžky by měly být vyrobeny z kvalitní chirurgické nebo Inox oceli, jelikož chromované či niklové nůžky u dětí mohou vyvolat alergickou reakci. Špičky by pak měly být zakulacené, aby se minimalizovalo riziko poranění. Proces stříhání nehtů u dětí mohou usnadnit a zpříjemnit dětské motivy na povrchu nůžek. Tato maličkost totiž pomáhá odpoutat pozornost dětí a stříhání tak proběhne v klidu a rychle.
Odstraňování kuřích ok či bradavic
Pokud jste zvyklí poprat se vedle ztvrdlé kůže i s nejrůznějšími dalšími neduhy, zpozorněte. "Nesnažte se vlastními silami odstraňovat bradavice, kuří oka a jiné výrůstky. Může se totiž jednat o vážnější zdravotní problém, který neodborným zásahem může ještě vygradovat nebo se rozšířit na zdravá místa," varuje Vykydal.
Nevyplatí se též podceňovat zarostlé nehty či mykózy. Ty se zpočátku mnohdy projevují zcela nepatrně, o to horší však mívají průběh a také náročnější léčbu. Vždy je vhodné poradit se s odborníkem co nejdříve.
Špatně zastřižené či krátké nehty
Při samotném procesu ošetřování nohou a nehtů se lidé rovněž často nevědomky dopouštějí řady chyb. Nesprávné stříhání přitom může nehty i jejich okolí bolestivě poškodit, mohou se začít třepit, praskat a ztratí svou vitalitu. Ideální je nehty přiměřeně zkrátit a pečlivě vytvarovat. Nehet se stříhá několika tahy, aby kvůli své přirozené oválnosti nepraskl. Platí však jedno pravidlo – nehty na rukou stříhejte dokulata, ty na nohou rovně.
Pokud budete nehty na nohou stříhat dokulata, riskujete nepříjemné zarůstání nehtu do kůže. Prst může začít bolet, zčervenat, případně i otékat. Velmi často se tento problém objevuje u palce. Zarůstání nehtu do kůže může způsobit i příliš krátké zastřižení. Volný okraj nehtu by proto měl přečnívat prst. Také nehtové ploténky by měly zůstat zachované v hladkém provedení, kterého docílíte nejlépe pilníčkem. Zkracovat nehty byste měli alespoň jednou týdně.
Zatlačování nebo zastřihávání kůžičky
Velmi častým prohřeškem bývá zastřihávání nehtové kůžičky pomocí nůžek. Namísto toho bývá doporučováno kůžičku zatlačovat, například pomerančovým dřívkem. Ačkoliv se tento nešvar týká zejména manikúry, není již výjimkou jeho aplikace i v pedikúře. Málo se však ví, že i tato metoda má značná úskalí, a odborníci ji proto nedoporučují.
Zatlačením kůžičky se totiž otevírá brána pro vstup nejrůznějších infekcí, jelikož dojde k necitlivému narušení přirozeného ochranného valu. Nejbezpečnější je sáhnout po speciálním změkčovači kůžičky s vitamíny, který se dá pořídit třeba na internetu a vyjde vás asi na dvě stovky. Změkčovač nanesete na kůžičku, necháte pět minut působit a pak odstraníte kůžičku kosmetickou vatovou tyčinkou. Na závěr opláchnete nohy teplou vodou.
KAM DÁL: Dietní nápoje nemusí znamenat zdravý životní styl. Některé mohou za demenci.
