Řasokoule se občas chová jako divné zvíře. Moderní rostlinu zvládne pěstovat každý

Milovníci pokojových rostlin ve svých bytech pěstují nepřeberné množství nejrůznějších druhů domácích a zvláště exotických rostlin. V poslední době se ale čím dál tím častěji v našich domácnostech zabydluje řasokoule. O co jde a jak se k ní chovat?

Odkud pochází?

Řasokoule zelená, jak se tato stále ještě novinka v našich krajích jmenuje, se ani v přírodě nevyskytuje nijak hojně. Mohli bychom ji najít jen na několika místech, a to zvláště v jezerech  na ostrově Hokkaido, kde se stala dokonce jeho oficiálním maskotem, na Islandu v jezeře Mývatn nebo ve Skotsku či Estonsku. Pohled pod hladinu takového jezera, v němž se řasokoule zabydlely, musí být ale úchvatný. Vždyť už jen s tou jednou, kterou mají mnozí pěstitelé doma, má člověk chuť si povídat.

Až 30 centimetrů

V ideálních podmínkách mohou řasokoule dorůstat až 30 centimetrů v průměru, ale doma se takové velikosti rozhodně nedočkáme. Takových kousků je v přírodě jen velmi málo a pro tak bujný růst potřebují opravdu ideální podmínky mělkých zákoutí jezer s velkým množstvím slunečního světla. Pořídíme-li si řasokouli domů, můžeme počítat s přírůstkem tak kolem půl centimetru v průměru ročně. I to ale potěší.

Péče o ni je jednoduchá

Pěstovat doma řasokouli není nic složitého. Jediné, co potřebuje, je nádoba s čistou vodou. Vodu přibližně jednou za týden vyměníme a řasokoule bude spokojená. Při výměně vody můžeme pod slabým proudem (aby se neroztrhala) proprat také samotnou zelenou kuličku, aby nezůstávala uvnitř stará voda.

Proud vody i manipulace v rukou připomíná alespoň vzdáleně přirozené prostředí, kde se řasokoule vlivem pohybu vody nebo kontaktem s vodními živočichy také otáčí a pohybuje.

Nehnojit

Někteří pěstitelé by mohli mít výčitky, že o svoji novou přítelkyni dostatečně nepečují. Řasokoule ale nepotřebuje žádné hnojení nebo speciální výživu. Všechno, co potřebuje, si obstará sama, na nás je jen, abychom ji měli rádi a občas s ní v nádobě pootočili. Tak se bude cítit jako v přírodě a světlo bude dopadat i na místa, která byla včera u dna.

Také bychom se měli postarat o vhodnou teplotu, která nemá být příliš vysoká. Určitě neuděláme řasokouli radost umístěním k topení nebo na parapet, kam celý den svítí sluníčko. Stačí jí rozptýlené světlo a teplou vodu opravdu nemá ráda. Proto se také snažíme jí při výměně vody nabídnout vodu studenou.

Rozpadá se?

V podmínkách, které jí ne zcela vyhovují, se může stát, že se začne trochu rozpadat. Ani v takovém případě není potřeba začít propadat panice. Řasokouli můžeme jednoduše opatrně svázat provázkem do požadovaného tvaru a počkat, až opět sroste. Není to hned, ale většinou se dočkáme. Pokud na ni zpozorujeme jiné změny - třeba na barevnosti - můžeme zkusit zlepšit podmínky pro její pěstování častější výměnou vody. Odměnou nám bude „přátelství“ a společnost neuvěřitelně sympatické zelené kuličky.