Recept bez receptu aneb ďábelská pomazánka z chilli papriček

Sklizeň u nás doma znamená papričky nasušit, dát do oleje a octového nálevu, ale pořád jich ještě spousta zbývá. „A co uvařit čatní,“ přichází muž letos, jak jinak než s geniální myšlenkou. „Co to vlastně je a k čemu se to jí?“ nesměle se ptám a tuším, že budu muset s výrobou opět pomáhat.„ No, čatní říká se i čatný nebo anglicky choutney taková pomazánka na topinky a chleba, taky pod maso, k jídlu místo tatarky nebo kečupu,“ vysvětluje mi, když chystá velký hrnec. Je to z indické kuchyně a dochucuje hlavní jídla a vlastně ani nemá přesný recept, dozvídám se ještě. 

Hustou omáčku, která může vypadat i jako džem, je možné udělat z téměř jakékoli zeleniny a ovoce, co máte na zahrádce nebo co vám chutná. Její chuť může být různá, od ostré, pikantní až po nasládlou či velmi sladkou. Pro otrlejší je to i dobrý způsob, jak naložit se starými kompoty nebo marmeládami ze spíže, ale tento nápad mého chotě odmítám.  

Hrnečku vař!  

Nanosili jsme tedy do kuchyně, co se dalo, cuketu, rajčata, cibuli, česnek, kapie i bílé nepálivé papriky a rychle se kazící mirabelky. Otevřeli si láhev dobrého vína, aby nám zdlouhavá příprava i vaření příjemněji utekly. Vše jsme nakrájeli na různě velké kusy, dle nálady, trpělivosti a schopností. Muži jsem zalepila pořezaný prst a začali jsme kuchtit.

Jediné, co je třeba na začátku dodržet, je osmahnout cibuli. Klasický základ snad všech nejen českých receptů. Ideálně na olivovém oleji nebo ještě lépe přepuštěném másle. Kdo chce, přidá do základu česnek. A pak už se meze tvořivosti nekladou. První do kastrolu putuje tvrdší zelenina a je třeba ji zalít vodou. Kdo je odvážný a hodlá rozvařit kořenovku, tak šup tam s ní. Když je vše hezky rozvařené, přidávají se od přírody měkčí druhy zeleniny a ovoce. Můžete použít nastrouhaná jablka, hrušky, švestky, blumy, dokonce i vinnou révu, prostě co máte v dosahu.

Můj muž dává do hrnce zatím nepálivé papriky a cuketu. Asi za hodinu přidává rajčata a začíná to vonět jako výborné lečo. „Co tam dát bobkový list a nové koření?“ zvažuje nahlas manžel. „Klidně, ale hlavně nesmíme zapomenout na ty pálivé papričky,“ usmívám se po skleničce vína.

U pálivých papriček pozor jak na množství, tak na manipulaci s nimi. Ze zkušenosti doporučujeme gumové chirurgické rukavice a nedotýkat se jimi ničeho jiného než nože a krájecí desky. Vše pak pořádně umýt a ideálně i spařit horkou vodou. Promnout si oči při kýchnutí vás na pár minut spolehlivě oslepí. Manžel by mohl vyprávět, jaké peklo umí pálivá silice kapsaicin na rukou, když na ni zapomenete na toaletě.

Zvláště agresivní je zatím nejpálivější jasně červená odrůda zvaná Kalifornský trhač (California Reaper), následuje jako květ růže vypadající Trinidad Moruga Scorpion a do hněda zbarvený Douglesův sedmý kotlík (7pot Douglas). Tady stačí jedna, maximálně dvě papričky na pětilitrový hrnec zeleninové směsi. Pokud nemáte trénink v konzumaci žiletek, těmto zbraním hromadného ničení se vyhněte a použijte slabší odrůdy. Poslouží i běžně dostupné čerstvé čili papričky z obchodu.

Hlavně to pořádně rozvařit

Po další hodině vše mírně probublává a rovnou za pálivými papričkami putují do kastrolu mirabelky a nastrouhaný zázvor. V druhé fázi vaření se prý mohou přidat různé sušené plody rozinky, sušené švestky nebo i exotičtější ananas a mango A zase čekáme, než se vše pomalu rozvaří.

Koukáme na film, který průběžně kvůli míchání a doplňování v hrnci zastavujeme. Dochází na druhou lahev vína, manžel totiž půl litru červeného obětoval do kotlíku překvapení. Film končí a asi po čtyřech hodinách vaření přichází i čas, kdy je vše třeba rozmíchat, rozmačkat nebo i trochu rozmixovat. "Nechci majdu, nechej tam pevnější kusy," volá na mě z obývaku má drahá polovička. Záleží ale jenom na vás, jak hustotu a hladkou hmotu chcete dosáhnout.

Konečně finále

Vše ještě horké lijeme do čistých zavařovaček, kape to všude, ale už se blížíme do finiše. Každou sklenici otřu papírovým ubrouskem, muž pevně utáhneme víčka a klademe je všechny dnem vzhůru. Přikrýváme utěrkou a jdeme konečně spát. Ráno už si na chleba se šunkou a sýrem opatrně dáváme malou lžičku čatní. Nasládlá chuť přechází do pálivé. "Je to síla, ale mňam," pochutnáváme si. Jsme rázem nastartovaní a můžeme vyrazit zvesela do práce.

Říká se, že čatní stimuluje dobré zažívání, zrychluje metabolismus a údajně zabírá i proti kvasinkám a plísním v těle.Takže až přijdou pochmurné podzimní a zimní dny, dopřejte si lžičku či skleničku prohřívajícího zázraku a mějte pevné zdraví!