Rezistenční bakterie bude brzy zabíjet víc než rakovina. Je to problém všech, varují lékaři
Stále větší rezistence bakterií na léčivé účinky antibiotik zabije v Evropě ročně více než 35 000 lidí. Ti by mohli žít, kdyby antibiotika byla pořád stejně dobře účinná. Jenže některé scénáře predikují, že v roce 2050 bude mít antibiotická rezistence více obětí než rakovina. Problém se týká úplně každého z nás. Jak to můžeme změnit?
Antibiotická rezistence je vnímána jako závažný problém ohrožující veřejnost po celém světě už od roku 1998, kdy v dánské Kodani proběhla konference Microbial Threat. „Antibiotická rezistence je schopnost bakterií odolat působení jednoho nebo více antibiotik. Důsledkem je, že antibiotika přestávají účinkovat v případech, kdy dříve běžně fungovala,“ uvádí MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole.
„Účinná antibiotika jsou potřeba, když dojde k rozvoji závažných infekcí, které vyžadují hospitalizaci, kde infekce může mít fatální důsledky. Antibiotika dokonce hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických výkonů.“ Infekce způsobené rezistentními bakteriemi se léčí poměrně náročně. Proto antibiotická rezistence vede k delšímu pobytu v nemocnici, zvýšenému riziku úmrtí pacienta a vyšším nákladům na léčbu.
Rezistentní bakterie může nakazit každého
Podle odborníka každý rok zemře v Evropské unii, na Islandu a v Norsku na infekce rezistentní vůči antibiotikům více než 35 000 lidí. „To odpovídá počtu cestujících na 13 výletních lodích.“ Přední český infektolog upozorňuje na mýtus, který je stále mezi lidmi poměrně rozšířený.
„Velmi často se setkávám s názorem, že když jsem neměl téměř nikdy antibiotika, nemusím se bát antibiotické rezistence. Jenže to je velký omyl. Vůči antibiotikům se totiž nestávají odolnými lidé, ale samotné bakterie. Je sice pravdou, že tyto bakterie mají tendenci napadnout spíše oslabeného jedince, ale nikdy nevíme, zda jimi nebudeme zrovna my nebo někdo z našich blízkých. Typickým příkladem je autonehoda, kdy se zraní naprosto zdravý člověk. Ten se dostane do nemocnice, je léčen na důsledky úrazu, ale bohužel se může stát, že se nakazí rezistentní bakterií a nepřežije to.“
Hlavní příčinou je nevhodné užívání antibiotik
Každý problém má svého viníka. U antibiotické rezistence je jedním z nich evoluce. Bakterie jsou živé a v rámci zachování života reagují na nepřítele, mutují a vytvářejí si imunitu. Nicméně tento fakt bohužel zbytečně a nesmyslně urychlujeme nevhodným užíváním a nadužíváním antibiotik.
„Antibiotika jsou jedinými léky, které čím více používáme, tím méně fungují. Měli bychom jimi šetřit. Důležitá je také jejich volba. Opravdu nevhodným typem je azitromycin, tzv. třídenní antibiotikum. Nejenže v organismu působí dlouhou dobu a velmi nepříznivě ovlivňuje mikroflóru nosohltanu, ale dokonce významně zvyšuje rezistenci bakterií i na jiná antibiotika,“ varuje lékař.
Velkým problémem je také nevhodné zacházení s antibiotiky v naší populaci. Nepříliš optimistická fakta ukázal společný výzkum agentury Engage Hill a REMMARK. Z něj vyplynulo, že téměř 18 % dotazovaných užívalo antibiotika bez konzultace s lékařem (nebo bez předpisu) a skoro 34 % má antibiotika v domácí lékárničce.
„Indikovat antibiotika si nedovolím ani já sám bez nějakého pomocného vyšetření. Stejné příznaky zásadně nesignalizují stejného původce infekce. Samoléčba antibiotiky bohužel velmi podporuje odolnost bakterií. Některé scénáře predikují, že v roce 2050 bude mít antibiotická rezistence více obětí než rakovina.“
Jak zase vrátit antibiotikům sílu?
Zdravotní zátěž, kterou infekce rezistentní vůči antibiotikům představují, je srovnatelná se zátěží způsobenou chřipkou, tuberkulózou a HIV/AIDS dohromady. Jak můžeme tuto situaci zvrátit?
„Abychom v budoucnu zachovali účinnost antibiotik, užívejme je pouze v případě, kdy jsou nezbytná, tedy na doporučení lékařů. Ti mají v ruce ještě jeden zajímavý nástroj – odloženou preskripci. To znamená, že nám sice napíšou recept, který si ovšem můžeme vyzvednout až v situaci, kdy se náš stav zhorší. Někdy je lepší s indikací antibiotik pár hodin počkat. Ukazuje se, že ve většině případů si pacienti antibiotika opravdu nevyzvednou, čímž se může zachránit řada životů,“ dodává MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole.
Zdroje: MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., antibiotickarezistence.cz, nih.gov
KAM DÁL: Důležitá přírodní antibiotika, na která bychom neměli zapomínat. Pomohou i nyní.
