Rýmovník může mít doma každý. Pomůže při rýmě, nachlazení i popáleninách
Mluví se o něm, píše se o něm, má ho doma téměř každý pěstitel. Rýmovník se zdá být kouzelnou bylinou, která umí zahnat nejen rýmu, ale i mnohé další neduhy. Je to opravdu tak?
V našich podmínkách známe rýmovník hlavně jako v domácnosti pěstovanou nenáročnou bylinu, která svými listy mírně připomíná hluchavku. A není divu - rýmovník, správně česky molice, spadá právě do čeledi hluchavkovitých a jako takový se také chová. Není příliš náročný na péči a roste téměř tak dobře jako plevel. Jen na rozdíl od něj je neobyčejně užitečný.
Bylina i keř - podle podmínek
Zatímco u nás by rýmovník nebyl schopen přezimovat a je proto pěstován jako pokojovka nebo letnička, v zemích svého původního výskytu se s ním mohou domorodci setkat ve volné přírodě, a to poměrně hojně. Zvláště příhodné podmínky pro jeho růst jsou v Africe, na Arabském poloostrově, v Indonésii a dalších tropických oblastech.
Na mnoha místech se v těchto příhodných podmínkách rýmovník rozrůstá do podoby keře. V Africe jsou pak z některých druhů rýmovníku využívány hlavně podzemní oddenky a hlízy, ale samozřejmě je ceněn také pro svoje léčivé účinky. V našich končinách pěstujeme rýmovník prakticky pouze pro posílení imunity a likvidaci některých neduhů.
Máte doma rýmovník?
Tak sláva, nad rýmou jste patrně zvítězili. A nejen nad ní. Silice, které obsahuje tato rostlina, působí i při dalších formách nachlazení, pomůže při bolesti hlavy, ale také například při vysokém krevním tlaku nebo při problémech s trávením. Zavrhovat by jej neměli ani astmatici, a to pro jeho podporu snadnějšího dýchání.
Jak nejlépe využít léčivé účinky rýmovníku?
Užívání rýmovníku jako léčiva snad už ani jednodušší být nemůže. Ulomit jeden lístek, zlomit jej na dvě části nebo promnout v prstech a vdechovat jeho zvláštní mentolovou vůni dokáže opravdu každý. Takové užití pomáhá při rýmě, nachlazení nebo dýchacích problémech. Abychom nejlépe využili jeho schopnosti pomáhat při trávicích potížích, je samozřejmě nutné jej zkonzumovat - ideálně ve formě čaje, kdy opět stačí do běžného výluhu přidat jeden lístek rýmovníku.
Jedná se samozřejmě o bylinku, tedy přírodní léčivo, a proto není možné očekávat okamžitý účinek jako při spolknutí některých druhů léků. Právě příroda se ale postará o čistý a přirozený způsob léčby, za který bude nemocnému jeho tělo určitě vděčné.
Sirup z rýmovníku? Proč ne!
Jak bylo řečeno, rýmovník je velmi zajímavá a všeobecně využitelná bylina. Nemělo by nás tedy překvapit, že jej můžeme využít také pro přípravu léčivého sirupu. Jak na to? Jednoduše. Budeme potřebovat přibližně 30 lístků rýmovníku, 1 kg cukru, pomeranč, citron a vodu.
Kůru z citronu a pomeranče nakrájíme na plátky a spolu s listy rýmovníku necháme dva dny zcela ponořené do původně horké vody při pokojové teplotě. Poté stačí výluh slít přes sítko, přivést k varu, přisypat cukr a nechat zredukovat do měděného odstínu. Hotový sirup je možné uchovávat ve skleněných nádobách v temnu a chladu. Po ruce tak bude kdykoliv a jeho léčivé účinky může každý vyzkoušet.
Mast na popáleniny
Rýmovník se neskloní ani před popáleninami, jen musíme vědět, jak mu pomoci. Kromě čerstvých listů, čaje nebo sirupu je možné z této neobyčejné rostliny připravit také mast - a opět to není nic složitého ani finančně náročného.
Bude stačit rozehřátý tuk (sádlo nebo kokosový olej a listy rýmovníku, které do něj přidáme (na 250 g tuku asi třicet lístků rýmovníku. Za stálé teploty je necháme v tuku asi dvě hodiny vyluhovat. Po vychladnutí uložíme směs na jeden den do lednice a poté postup zopakujeme. Po vychladnutí je hotovo a mast můžeme slít do skleniček. Její léčivé účinky se nejlépe ukáží při problémech s průduškami, příliš suchou pletí nebo v případě pomoci při léčbě popálenin.
Využití je jednoduché, ale co pěstování?
Ani pěstování rýmovníku není žádná věda. Jde o nenáročnou bylinu, která bude v bytě vděčná za konstatní teplotu. Ta se nesmí ani v zimě přiblížit k nule (nesnáší ani krátkodobý průvan například při větrání). Miluje dostatek rozptýleného světla a přiměřenou zálivku, s níž to pěstitel nesmí v zimě přehnat.
Při dodržení těchto několika pravidel je úspěch téměř zaručen. Ani množení rýmovníku není žádná věda. Odstřižená větvička brzy zakoření ve sklenici vody a poté je možné ji běžným způsobem zasadit. Zkušení pěstitelé doporučují rýmovník zaštipovat, aby si udržel hezký tvar a rostl rovnoměrně. I když se každý pěstitel určitě rád pochlubí kvetoucí rostlinou, měli bychom si tento luxus u rýmovníku odpustit a kvítky odstranit, aby se rostlina zbytečně nevysilovala.
