SEZNAMKA: Psycholog hledá životní lásku

Honza sám sebe popisuje jako uzavřeného intelektuála se zájmem o umění, fotografování architektury a studium cizích jazyků, zejména pak angličtiny, francouzštiny a slovenštiny. Dále miluje hru na kytaru a koncertování se svou reggae kapelou. Velmi ho baví psychologie, kterou nedávno vystudoval a začíná se jí pomalu živit. 

Přestože je Honza velmi pracovně vytížený, dovede si vyčlenit prostor na sport. “Rád se udržuju v kondici. Cvičím jak doma na svém vybavení, tak i chodím na hodiny kruhového tréninku a na flowin. Kromě toho se rád projedu na kole, inlinech nebo si jdu zaplavat,” popisuje své sportovní vyžití.

Honzo, co by o vás měla partnerka vědět?

Mám rád svůj klid a když musím nějaký rozpor řešit, pak v klidu a bez emocí. Vadí mi, když na mě někdo zvyšuje hlas. Kromě toho jsem lehce arachnofobní, a když doma narazím na pavouka, hned ho zabíjím. Jinak jsem ale mírumilovný pacifista, který nemá rád zbraně či jakékoli konflikty.

Nejsem vegetarián ani nikdy nebudu, ale rád se občas nechám přesvědčit ke zdravé stravě. Jelikož bydlím sám, večer často prosedím u počítače. Kdybych ale měl vztah, dovedl bych si představit i jiný odpolední a večerní program.

Jak trávíte svůj volný čas?

Když jsem doma, buď něco dělám na počítači a poslouchám přitom své oblíbené Radio ČRo Plus či Radiožurnál, nebo si něco přečtu, zejména ze svého oboru psychologie, případně si pustím hudbu nebo někdy i film. Taky rád hraju na kytaru, ať už jen tak písničky nebo bluesová sóla, anebo na ni cíleně cvičím koncertní repertoár reggae kapely, ve které hraju na sólovou kytaru.

Potřeby druhých jsou pro mne prioritou

Co je pro vás obzvláště důležité? 

Chci si s partnerkou dobře rozumět a souznít s ní ve společných zájmech i potřebách. Mám představu, že by to mohla být štíhlá, inteligentní vysokoškolačka, ať už studentka anebo absolventka, mezi dvaceti a třiceti lety, klidnější a se zájmem o umění a cizí jazyky, zejména angličtinu a francouzštinu.

Jak byste popsal svoje pozitivní vlastnosti? 

Pečlivost, svědomitost, zodpovědnost. Jsem citlivý, tichý a vnímavý k potřebám druhých. Jsem nekuřák, alkohol piju velice málo a výjimečně a nemám rád noční život po hospodách či klubech.

Jaké myslíte, že máte negativní vlastnosti?

Bývám nedochvilný, ale snažím se to mít pod kontrolou, zejména, pokud mi na člověku, se kterým se mám sejít, velmi záleží. Má pečlivost někdy přechází v puntičkářství a rigiditu. Nerad mám jakékoli změny, byť by byly k lepšímu. Pokud se ale o užitku těchto změn nechám přesvědčit, rád ten krok, byť je pro mě zpočátku spojený s určitým dyskomfortem, uskutečním.

Posloucháte hudbu? Jakou? 

Vyrůstal jsem na hudbě Beatles, kteří jsou mou oblíbenou kapelou dodnes, a to zejména díky osobnosti Johna Lennona, ale rád si poslechnu i jiné melodické a rytmické písničky, ať už ze šedesátých let, jako Rolling Stones či Creedence Clearwater Revival, anebo novější. Od devadesátých let mám rád Mňágu a Žďorp a hodně se mi líbí i první dvě rocková alba kapely Chinaski. Když mi ale někdo doporučí nějakého nového interpreta, o kterém jsem doposud neslyšel, s chutí si ho pustím. Takhle jsem si například zamiloval nejen slovenskou punkovou kapelu Horkýže Slíže, ale třeba i poklidné písničky Lany Del Rey.

Stojím o pevný vztah plný respektu

Je něco, co byste netoleroval?

Nemám rád hloupost, netolerantnost, agresi, dominanci a nedostatek respektu k druhým, a to jak obecně, tak i například v projevech politického extrémismu a xenofobie. Vadí mi hluční lidé. Také se, pokud možno, vyhýbám kuřákům a uživatelům návykových látek. Nesnáším injekční stříkačky. Nemám rád bezcílnost, životní chaotičnost a nedostatek motivace.

Neimponuje mi absence základních hygienických návyků. Kromě toho, zvuk ruštiny či němčiny ve mně vzbuzuje averzi, nejspíše kvůli historicko-politickým konotacím. Přitom jsem se oba zmiňované jazyky kdysi na škole učil. A konečně, vadí mi elektronická hudba, zejména techno, house či trance, stejně jako tvrdý metal jako grindcore a jiné podobné styly.

Jak dlouho trval váš nejdelší vážný vztah? 

Můj nejdelší vztah trval tři a půl roku.

V čem obvykle spočívaly partnerské neshody? 

Partnerka byla dost introvertní a hledala někoho, s kým by si v tomto ohledu více rozuměla. Znejišťovalo ji to, že jsem koncertoval a také navzdory svému věku studoval, namísto toho, abych už měl stálé, seriózní a dobře placené zaměstnání, které by nás oba v případě potřeby zajistilo. Také ráda po dlouhém dni v kanceláři chodila tančit anebo na společné procházky na sluníčko, kdežto já si po celodenním průvodcování rád poseděl ve stínu.

Jaké máte představy o budoucnosti? 

Se svou partnerkou budu mít pevný a spokojený vztah, možná už i dítě, a ve svém oboru pak stálou pozici a určitou reputaci.