Skřípání zubů nepodceňujte: Bruxismus může být zdraví nebezpečný, říká lékař
Skřípete v noci zuby? Pak to rozhodně neberte na lehkou váhu. Pokud totiž odborně nazývaný bruxismus dlouhodobě přetrvává, může hodně škodit. Jde nejen o skřípání zubů, ale i o tlak zubů, který je opravdu nepříjemný. Navíc v jeho důsledku může dlouhodobě bolet hlava, přidávají se i další příznaky.
Problém se skřípáním zubů bezesporu zná hodně párů. Osoba, která v noci podobný zvuk vytváří, o tom ani nemusí vědět. Přesto ruší dalšího člověka či skupinu lidí v místnosti od klidného spánku.
„Skřípání zubů není neobvyklý fenomén. Trápí zhruba každého pátého člověka, skřípeme většinou nevědomky a velmi často to bývá v noci. Jedná se o opakující se aktivitu žvýkacích svalů, která se projevuje skřípáním, případně zatínáním zubů či čelistí,“ vysvětluje MUDr. Jan Sobotka.
Počítejte s možnými riziky
Možná to může znít neškodně. „Ovšem bruxismus může později představovat velmi vážná zdravotní rizika. Nejenže může dojít k nenapravitelným škodám na tvrdých zubních tkáních – sklovině a zubovině. Někteří „skřípači“ to dokonce s touto činností tak přehánějí, že jim může v důsledku toho dokonce i prasknout zdravý zub! Mezi další následky patří také možné napětí v krku nebo v ramenou, bolesti hlavy či hučení v uších,“ říká lékař.
Proč vlastně skřípeme?
Vysvětlení je jednoduché. „Je to stresového původu. Ve spánku totiž zpracováváme napětí celého dne a někteří ho nedokáží projevit jinou formou než právě touto. Právě proto se noční skřípání zubů považuje za jistou formu poruchy spánku, které se odborně říká parasomnie,“ má jasno lékař.
Podle MUDr. Sobotky za skřípání a zatínání zubů v některých případech odpovídají onemocnění zubního lůžka, špatně sedící protéza (platí to i o korunkách a můstcích), případně též zubní výplně. „Bruxismus ale může podporovat i alkohol a nápoje s kofeinem. Vysvětlení je pravděpodobně takové, že se jedná o látky, které ovlivňují centrální nervový systém a fáze spánku,“ dodává lékař.
Co nám může pomoci?
- Botox
Možná to zní šíleně, ale opak je pravdou. „Neurotoxin botulotoxin dokáže snižovat sílu žvýkacích svalů, a tím skřípání úplně zamezit. Nevýhodou podobné terapie je ovšem fakt, že se musí po 4–6 měsících opakovat, a navíc je velmi nákladná,“ popisuje Sobotka.
- Dlaha na noc
Máme na mysli tenkou dlahu, která je podobná hryzátku, jež využívají hokejisté. „Vyrobí vám ji zubař přesně na míru, a to většinou na dolní čelist. Její úloha je naprosto jasná: stabilizovat dolní čelist a uvolnit žvýkací svaly. Je navíc průsvitná, takže opticky neruší a člověk si na ni dokáže rychle zvyknout,“ tvrdí lékař.
- Fyzioterapie
Na relaxaci žvýkacích svalů existují i speciální cvičení. Pacient je podle Sobotky absolvuje velmi často bezprostředně po odevzdání průsvitné dlahy.
- Meditace a jóga
„Tyto nástroje se využívají zejména v případě, kdy se jako příčina skřípání zubů ukáže hyperaktivita žvýkacích svalů. Hodně pomáhá tai-chi, jóga, eventuálně meditace jako taková. Ta totiž dokáže zmírnit stresové reakce, a navíc uvolňuje čelist,“ dodává lékař.
Zubaři – včetně Sobotky – se obecně shodují, že na zubařském křesle se lidé mohou zbavit následků bruxismu, ovšem nikoliv jeho příčin. „Tedy alespoň v případě, kdy pacient zuby skřípe nikoliv kvůli jiným onemocněním, ale kvůli nahromaděnému stresu. V takovém případě je pak na místě spíše návštěva psychologa,“ uzavírá MUDr. Sobotka.
Zdroje: redakce, MUDr. Jan Sobotka, nzip.cz
KAM DÁL: Za migrénu může i naše strava. Lékař radí, čeho se vyvarovat, a jaké jídlo naopak pomáhá.
