Smrtelná klíšťová encefalitida: Jak se jí bránit?
Zhoršení paměti, ochrnutí končetin nebo změny psychiky. To vše nám může přinést onemocnění touto nebezpečnou nemocí. Jak moc nebezpečná je pro člověka klíšťová encefalitida a jak lze předejít nákaze?
Průzkumy s ohledem na onemocnění klíšťovou encefalitidou hovoří jasnou až nekompromisní řečí. Společnost STEM/MARK vytvořila průzkum, který přinesl skutečně šokující výsledky. Podle něj 67 % dotazovaných ví, že jedinou prevencí proti KE je očkování, ovšem počet očkovaných za několik posledních let činí pouze 24 %. Pro srovnání třeba v Rakousku chodí na účinnou preventivní látku 83 % lidí.
V loňském roce byl přitom počet klíšťat velmi vysoký. KE onemocnělo 565 lidí, nejvíce nemocných bylo v Jihočeském kraji (19 %), na Vysočině (11 %) a ve Středočeském kraji (9 %).
Co přesně tato nemoc znamená?
Klíšťová encefalitida (KE) je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy přenáší zejména klíšťata nebo ji lze získat požitím nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka či mléčných výrobků.
Poté, co virus KE pronikne do organizmu člověka, nastává inkubační doba. Toto období trvá většinou týden až čtrnáct dní. První fáze onemocnění vypadá jako lehká chřipka a končí po několika dnech bez dalších následků. Pokud nemoc přejde do fáze druhé, vir může zasáhnout centrální nervovou soustavu a zanechat trvalé následky.
K nákaze může dojít již po pár desítkách minut
Takřka 80 % respondentů si vůbec neuvědomuje závažnost možné nákazy. Klíšťovou encefalitidou se totiž lze nakazit již po dvou hodinách od přisátí klíštěte. "Pokud je člověk mimo domov několik hodin, měl by se prohlédnout. Z hlediska KE se nelze kontrolovat pouze na konci dne. Průběžná prohlídka sice nemusí vést k nalezení všech klíštat, ovšem sníží se tím pravděpodobnost delšího přisátí," tvrdí epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar.
Encefalitida má několik fází příznaků
Většina lidí očekává u této nebezpečné nemoci především první příznaky ve formě horečky a únavy, není tomu tak ovšem v celém jejím průběhu. "To je pouze první fáze. Ve druhé se projeví typické bolesti hlavy, zvracení a horečka," popisuje MUDr. Ondřej Škoda. "Jasným příznakem meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kde člověk nemůže dát bradu na prsa, což je signálem k okamžité návštěvě nemocnice," dodává Škoda.
Česká republika má v rámci celé Evropské unie takřka nejhorší výsledky, co se klíšťové encefalitidy týče. Prináší totiž až 25 % případů nakažení, což je extrémně vysoké číslo.
Tato nemoc neútočí pouze na dospělé jedince, ale i na děti. Právě ty nesou její příznaky daleko snadněji než vyspělí jedinci. "V případě dětí má nemoc mírnější průběh a většinou nepřinese trvalé následky. Průměrná hospitalizační doba je 10 dní. Děti je však třeba ještě 1-2 roky po nákaze sledovat a kontrolovat jejich klinický stav i krevní odběry," popisuje MUDr. Peter Mikolášek.
Mnoho mýtů
Společně s KE je spojeno opravdu velké množství mýtů, které se doposud nepodařilo žádným efektivním způsobem vymazat z lidského podvědomí. Tím největším je mylná infromace, která tvrdí, že je nejlepší přisáté klíště potřít olejem nebo krémem. To je přitom nebezpečné zejména proto, že klíště daleko rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu.
Hodně lidí také točí s klíštětem po směru hodinových ručiček. To je také špatně. Kousací ústrojí totiž nemá tvar závitu, a tím pádem podobný mechanismus může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky.
