Stát jim před měsícem slíbil pomoc. Dětským lékařům ale stále chybí roušky, respirátory i dezinfekce
Jeden respirátor na den, nedostačující množství dezinfekce, rukavice, které zatím nedorazily, ochranné pláště, brýle, štíty v nedohlednu – taková je realita drtivé většiny ambulancí dětských praktických lékařů. Přesto nadále ordinují a snaží se uzpůsobit provoz ordinací tak, aby zajistili dětským pacientům bezpečí. Pomoci se jim však nyní dostává spíše od šikovných rodičů svých pacientů.
Nemají jak chránit sebe a vlastně ani pacienty. Přesto stále fungují a snaží se pomáhat. Taková je současná situace dětských praktických lékařů. Pomoc od státu v nedohlednu. „Před měsícem jsme se na Kongresu primární péče bavili se zástupci ministerstva zdravotnictví o potřebě ochranných pomůcek v našich ordinacích a bohužel ani teď nemohu říci, že by situace byla dobrá. Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Co by měli správně mít?
Správně by měla ona i ostatní lékaři mít i další doporučené ochranné pomůcky, respirátor by měli měnit zhruba po 4 hodinách. „Nemluvě o tom, že pokud bychom se šli najíst nebo napít, tak hrozí při chybné manipulaci kontaminace. Snažíme se vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné, nemluvě o nás, protože průměrný věk dětského lékaře v České republice je 60 let,“ vysvětluje doktorka Hülleová.
Sama přesunula prohlídky kojenců na sobotu a přizpůsobila ordinační hodiny tak, aby se v ordinaci nepotkaly nemocné a zdravé děti. „Rodiče jsou ukáznění, nejdříve volají, respektují všechna naše doporučení, dokonce nám šijí roušky, na domácí 3D tiskárně vyrábí štíty, míchají dezinfekci, někdy donesou i ochranné rukavice,“ pokračuje MUDr. Hülleová.
Mohly by se vracet "staré" choroby
Rodiče se dětských lékařů nejčastěji ptají, zda mají s dítětem dorazit na preventivní prohlídku nebo očkování. „Černý kašel, spalničky nebo riziko tetanu se vyskytují i v době pandemie a mohou dítě vážně ohrozit. Pokud jsou děti bez zjevných akutních potíží, není důvod očkování odkládat – pokud ovšem dítě není v karanténě nebo akutně nemocné.“
Pokud by teď lékaři na očkování rezignovali, mohou se vracet choroby, s nimiž se už naše společnost dříve vypořádala. Stejně je tomu s očkováním nepovinným, jako například proti encefalitidě, rotavirům, HPV, pneumokokům a další. „Intervaly očkování jsou takové, aby organismus získal co nejlepší ochranu proti infekci, a neměli bychom je bezdůvodně prodlužovat,“ doplňuje předsedkyně dětských lékařů.
Riskují a stále pracují
Pediatři přes nedostatek ochrany každodenně riskují a děti vyšetřují, i když mají teplotu nebo kašlou. „Pomáhá nám, že známe rodinnou anamnézu a samotného pacienta, takže víme, že když je dítě alergik a začíná pylová sezona, zřejmě má jeho kašel na svědomí něco jiného než COVID-19. Snažíme se provoz ordinací maximálně zachovat, po každém pacientovi vše dezinfikujeme, větráme. Na hygienu, infekční oddělení či dětské oddělení v nemocnici posíláme naše pacienty, jen když máme vážné podezření,“ uzavírá MUDr. Hülleová.
KAM DÁL: Horečka není strašák dokonce ani v době koronaviru. Ne vždy je nutné ji srážet.
