Včela medonosná je pro nás životně důležitá. Kolik minut denně spí a proč trubci brzy umírají?
Pokud existuje nějaká lidská činnost, jíž se člověk věnuje snad odnepaměti, pak je to včelařství. Ve Španělsku byste dokonce našli jeskynní kresby ze starší doby kamenné, jež znázorňují sběr medu. Spojenectví se včelami medonosnými trvá tedy bezmála 12 tisíc let. Pojďme se podívat na některé zajímavosti z říše včel. Některé jsou dost překvapující.
Pokud by včely vyhynuly, společně s nimi by ze zemského povrchu zmizela i pestrá květena, v přírodě by převládaly větrosnubné rostliny, krajina by se stala jednotvárnou a složitý ekosystém by byl narušený. A to asi nechceme. Bez bzučení včelích křídel by bylo na světě smutno. Mimochodem, zkuste dvakrát za sekundu mávnout svýma rukama. Jde to stěží, že. A vidíte, včela to za sekundu zvládne 230krát.
Med je rychlým zdrojem energie
Jestliže se potřebujete rychle osvěžit a dodat energii, asi většinou saháte po kávě. Přitom by lžička medu bohatě stačila. Jednoduché cukry, které med obsahuje, totiž okamžitě přecházejí do krve a posilují organismus. Med byl až do objevení výroby rafinovaného cukru z řepy hlavním sladidlem. Naši předkové v minulosti tedy sladili zdravěji než my v dnešní době.
O pracovitých lidech se říká, že jsou pilní jako včelka
- Do běžeckého závodu s včelou se raději nepouštějte, létá totiž rychlostí až 29 km/h. Včela je opravdu velký dříč, protože za jednu minutu stihne navštívit a posbírat pyl až z 10 květů, přitom na 1 gram medu musí včela navštívit 7 000 květů. Pracovní vytížení včel je natolik veliké, že v létě žijí maximálně 1,5 měsíce, v zimě je to poněkud déle - až 6 měsíců.
- Určitě jste si všimli, že včely se velice často vyskytují v blízkosti vody. Možná jste už někdy i zachraňovali ve sklenici se topící včelu. Není divu, když musejí během jednoho roku do úlu přinést až 150 litrů vody, bez níž se neobejdou.
- Umíte si představit, že byste stále tvrdě pracovali a přitom vůbec nespali? Přesně takové jsou včely. Ale i ony si svém nabitém dni najdou čas pro odpočinek. To se pak usadí v prázdné buňce v úle, složí křídla a jen tak pozorují život a cvrkot okolo sebe. A po chvíli opět hurá do práce.
Neveselý život trubce
Žádný muž by se pravděpodobně nechtěl ocitnout v roli včelího trubce. Jeho úloha je totiž pouze jediná, a to oplodnit včelí královnu a občas se postarat o včelí plod tím, že ho bude zahřívat. Trubec má totiž vyšší teplotu těla než včelí dělnice.
Jakmile končí v úlu produkční období a snůška, což bývá před zimou, je trubcům odepřena potrava a všichni jsou pak z úlu vyháněni ven jako nepotřební. Však co, na jaře se přece z neoplozeného vajíčka vylíhnou trubci noví.
Včelí dorozumívání
Jakmile včela průzkumnice najde zajímavý zdroj obživy, vrací se do úlu a pouští do tzv. včelího tance, který sledují ostatní včely. Takto dává najevo, kde se dobrá pastva nachází. Včely se pak vydají naznačeným směrem za potravou.
Jak šel čas s chovem včel - od brtníků po medomet
- Původně se v našich zemích asi v 9. století chovala včelstva v dřevěných nádobách. V zemích Blízkého východu dokonce chovají dodnes včely v hliněných džbánech. Včelaři už ve středověku patřili mezi vážené občany, mívali své vlastní cechy, zvláštní práva i vlastní včelařský soud a mohli nosit zbraň.
- Víte, kdo to byli brtníci? Již ve 14. století šplhali po stromech a z dutiny, v níž byly včely usídlené, vylamovali plástve medu. Postupně byl však tento způsob získávání medu nahrazen chovem včel v úlech. Jimi byly původně vydlabané části kmenů, používal se však i rákos, sláma nebo proutí, z nichž se vyráběly pro včely koše. Ty ale měly jednu nevýhodu, do vnitřku úlu nebylo možné se podívat bez toho, aby nebyl koš poničený.
- Moderní typ rámového úlu, který bylo možné kdykoliv rozebrat a opět složit, vynalezl Američan Lorenzo Langstroth v roce 1852. I v současné době je stále nejpoužívanějším úlem na světě. Jeho vynález umožnil snížit náklady na chov včel.
- Zajímavý je také vynález medometu, který sestrojil všímavý a hloubavý rakouský poručík Franz von Hruschka, jenž se včelařství naučil od svého dědy v Bravanticích na Novojičínsku. Svůj vynález představil v roce 1865 v Brně a získal za něho zlatou medaili od italských včelařů.
