Všestranný fenykl obecný: Skvělá zelenina, koření, ale i lék

Fenykl patří do rodu vytrvalých bylin z čeledi miříkovitých, jenž pochází z oblasti okolí Středozemního moře. Již ve starověku byl rozšířen do mnoha území v mírném a subtropickém pásmu Starého světa.

Později se ale díky rozvoji mořeplavby dostal takřka do celého světa, kde kromě umělého pěstování také samovolně zplaněl. V rámci České republiky se ve volné přírodě vyskytuje především na jihu Moravy.

Rostliny z rodu fenykl mají všechny části silně aromatické a pěstují se jako jednoleté, dvouleté, ale i víceleté. Lodyhu, která vyrůstá z kuželovitého, silně rozvětveného kořene, mají 0,5 až 2 m vysokou, pevnou, šedozelenou a lysou. Řapíkaté listy, jež vyrůstají z pochev, jsou v obryse trojúhelníkové, dlouhé 5 až 30 cm a takřka i podobně široké.

Jak vlastně vypadá a pěstuje se?

Čepele mají dvou až čtyřnásobně peřenosečné a jejich nitkové úkrojky jsou dlouhé 1 až 5 mm. Horní listy mají často čepel v zakrnělé podobě. Na stopkách rostou složené okolíky, které jsou tvořeny 10 až 30 okolíčky na nestejně dlouhých stopkách, obaly a obalíčky jim ale chybí.

Oboupohlavné, pětičetné květy mají drobné kališní lísty, které jsou srostlé spodním semeníkem utvořeným z plodů listů, které obsahují celkem dvě vajíčka.

Podlouhlé až vejčité korunní listy mají žluté zbarvení a také nápadné střední žebro. Květ obsahuje pět volných tyčinek s kulovitými, žlutými prašníky. Dvě krátké čnělky vyrůstají z kuželovitého stylopodia. Cizoprašné květy rozkvétají v květnu a červnu a jsou opylovány hmyzem.

Plodem jsou dvounažky, jež se ve své zralosti rozpadají na dva plůdky, které jsou dlouhé 3 až 5 mm. Jsou také příčně okrouhlé a mají podélná žebra. Rostlina je schopna vyprodukovat v prvním roce tisíc semen, ve druhém dokonce klidně ještě více.

Pokud si chcete vypěstovat zeleninový fenykl, tak ten se vysévá přímo na záhon nebo do pařeniště, nejlépe pak na jaře či sklonku léta, díky kratším dnům totiž nevybíhá do květu. Můžeme také vysazovat předem předpěstované sazenice. Jsou však hodně choulostivé na přesazování, je třeba je vysazovat i s kořenovým balem, dokud mají jen tak 3 až 4 listy.

Široké využití i v léčitelství

Rýhovaná semena se mohou použít do chleba, jablečného koláče, rostlinných jídel nebo také omáček, jejichž základem jsou rajčata. Třeba Španělé ho hojně využívají při pečení i vaření. Ze semen jde ale také připravovat čaj.

Na něj je třeba nechat dvě až tři čajové lžičky drti louhovat deset až patnáct minut v šálku horké vody. Tento čaj je známý i svými účinky na osvěžení dechu. Fenyklová semínka jsou navíc celkem bohatá na draslík a vápník.

Fenykl patří společně s anýzem, kmínem, celerem, koriandrem, kerblíkem a koprem s petrželí do rodu Apiceae. Ten je velmi populární, a to především díky zvláštním vůním, které propůjčují řadě jídel. Tyto bylinky jsou jedinečné hlavně svým obsahem ftalidů, polyacetylenů a kuraminů. Tyto fyzoolátky chrání konzumenta před smrtelnou rakovinou.

Tato bylina se ale dá ale využívat i v rámci léčitelství. V lidové medicíně se používá na vyvolání menstruace a podporu laktace. Staří Římané pěstovali fenykl primárně pro jeho aromatická semena. V dnešní době se vůně fenyklu užívá na zamaskování chutí některých potravin, léků a bylinných čajů. Výtažky z fenyklu vykazují antimikrobiální aktivitu proti řadě bakterií, houbám a kvasinkám.

Po staletí byla užívána semena na povzbuzení chuti k jídlu a jako lék proti nadýmání při plynatosti, trávicích problémech a kolice u dětí. Dokáže také účinně omezit střevní křeče. Přípravek ze semen fenyklu je také užitečným prostředkem, který dokáže usnadnit vykašlávání. Semena fenyklu zase učinkují při zánětlivých procesech sliznic horních cest dýchacích. Jsou i efektivně používána při kašli a kataru horních cest dýchacích u dětí.