Zámek nacisty K. H. Franka se z ruiny změnil na vzdělávací centrum
Panenské Břežany se mohou pochlubit oceněním za projekt, který je v České republice výjimečný. Ze sídla zla nacistického ministra pro Protektorát Čechy a Morava K. H. Franka se stalo místo, které nám pomáhá lépe chápat naši minulost.
O revitalizaci Horního zámku v Panenských Břežanech bylo rozhodnuto už v roce 2011. Majitelem objektu je Středočeský kraj, který ponechal velkou část aktivit na Oblastním muzeu v Praze-východ. A byla to evidentně dobrá volba. Za rekonstrukci a expozici zde získali v prestižní národní soutěži muzeí a galerii Gloria muzealis hlavní ocenění v kategorii Počin roku.
"Velmi nás to těší a také návštěvníci si do Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech cestu našli a nacházejí," raduje se ředitelka muzea Hana Závorková. A není se co divit. Je to krásné místo s úchvatným pohledem do kraje, což vhodně doplňuje smysluplně propracovaná a zajímavá expozice.
Pohnutý osud budovy
Historie zámku i jeho okolí je bohatá a sahá až do středověku, z toho důvodu je celý areál veden jako kulturní památka. Komplex byl postaven v první polovině 18. století v barokním slohu na místě původní tvrze. Jedná se o obdélníkovou jednopatrovou stavbou se sedlovou střechou s balkónem v průčelí.
Původní klášter byl však zrušen a následně se na zámku vystřídalo několik majitelů. Prvním kupcem byl v roce 1820 Matyáš von Riese-Stallburg, jenže kvůli dluhům jeho potomci o rodinné dědictví přišli. V roce 1909 nemovitost koupil továrník Emil Gerstel, jenž odešel na počátku 2. světové války do emigrace. Zámek tak zůstal opuštěný až do doby, než ho zabral nacistický pohlavár K. H. Frank. Po válce pak byla budova přizpůsobena potřebám domova důchodců.
se stal z knihkupce prvorepublikovým politikem. Vstoupil do Sudetoněmecké strany a jako nacista získal funkci SS-Obergruppenführera. Za protektorátu působil jako státní tajemník Úřadu říšského protektora. V srpnu 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Protektorát Čechy a Morava. Po válce byl na základě rozsudku českého soudu popraven za válečné zločiny. Jedním z důvodů byl i podíl viny na vyhlazení Lidic.
Jak probíhala rekonstrukce?
"Naše Oblastní muzeum Praha-východ se stalo správcem historického areálu v roce 2012. Tehdejší středočeské zastupitelstvo s ohledem na historii místa rozhodlo o vytvoření Památníku národního útlaku a odboje v historickém areálu včetně expozice zachycující úsek našich národních dějin od 30. let 20. století až do roku 1946," tvrdí Závorková.
Pro příspěvkovou organizaci Středočeského kraje bylo velmi složité realizovat rekonstrukci, protože za 5 let se změnilo hned pětkrát vedení. "Naštěstí význam projektu všichni chápali a podporovali. Bylo to náročné, ale měla jsem štěstí na lidi, kteří hledali způsoby a ne důvody. Nakonec jsme v závěru roku 2016 projekt úspěšně dokončili. Bylo zrekonstruováno a expozice byla zpřístupněna. Je to naše vítězství." Projekt z velké části financoval ROP Střední Čechy a zřizovatel, tedy Středočeský kraj.
V čem je expozice Zločin a trest výjimečná?
"Jsme paměťovou institucí v regionu, kde za Protektorátu bojovalo proti zlu mnoho vlastenců. Byli to hrdinové, řada z nich zemřela pro odbojovou činnost pod gilotinou, nebo v koncentračních táborech Evropy či na frontách II. světové války," vysvětluje Hana Závorková. Název výstavy Zločin a trest tak má jasný význam: zločinem bylo míněno obsazení naší země něměckými fašisty, trestem jejich porážka a odsouzení.
Hlavní předností, a nejspíše i důvodem, proč expozice sklidila takový úspěch, je to, že se na její realizaci podíleli nejen přední čeští historici, ale také řada dalších odboríků. Expozice je také multimediální. "Já byla takový ten stavbyvedoucí, který vše koordinoval," popisuje s úsměvem svou roli ředitelka. Svoji "funkci" zvládla evidentně dobře. Neodradily ji ani problémy jako třeba katastrofální technický stav budovy.
