Zasáhne srdce i nervový systém: Proti encefalitidě není léčba, boreliózu ani nemusíte zaregistrovat
Aktivita klíšťat je letos na vysoké úrovni. Ruku v ruce s nimi se samozřejmě objevuje i riziko klíšťové encefalitidy a Lymské boreliózy. Klíšťová encefalitida se sice vyskytuje méně než Lymská borelióza, ale je zpravidla mnohem nebezpečnější. Jak se bránit, kdy je ten správný čas se nechat očkovat a pomáhá to vůbec?
Oproti jiným evropským zemím je v naší zemi prevelance encefalitidy velmi vysoká. "Vzhledem k tomu, že proti této nemoci neexistuje žádná léčba, je nejlepším řešením prevence, a tou je podle všech věděckých poznatků očkování. Nejlepší doba je na jaře a začátkem léta," vysvětluje neurolog Polikliniky na Národní v Praze MUDr. Martin Jan Stránský, M.D. FACP.
První fáze nemoci se podobá chřipce, druhá je však již těžší. Nastupují prudké bolesti hlavy doprovázené vysokými horečkami, nevolností, zvracením, ztuhnutím šíje, nervovou obrnou, závratěmi, poruchami spánku a paměti a dezorientací. Před nákazou chrání očkování až po podání druhé dávky, která je aplikována měsíc až čtvrt roku po dávce první.
Příznaky nemusíte zaregistrovat
"Doporučuji vakcinaci provést do konce března, avšak očkovat se můžete nechat i později v tzv. zkráceném schématu, kdy se druhá dávka aplikuje již za dva týdny po první. Po dokončení imunizace trvá ochrana tři až pět let," konstatuje praktická lékařka Vlasta Plachá s tím, že očkování je vhodné pro dospělé i pro děti od jednoho roku.
Zatímco klíšťovou encefalitidou je podle veřejně dostupných informací z loňského roku nakaženo jedno procento klíšťat, téměř čtyřicet procent z nich je infikováno Lymskou boreliózou. "U nemalého počtu lidí proběhne Lymská borelióza téměř bezpříznakově. Průvodními znaky je například pouze menší únava či příznaky podobné chřipce," má jasno neurolog Stránský. Pokud není borelióza včas a dobře léčena, může se během několika týdnů až měsíců vyvinout do chronické formy. Ta může zasáhnout srdce, klouby, ale také nervový systém.
Mezi poruchy patří i deprese
Při neuroborelióze může být postižen nejen pohybový či senzorický aparát, ale dokonce i mozek. Kromě jasných poruch mozku se mohou objevit i vážné psychiatrické projevy, mezi nimi třeba deprese. Správná diagnostika boreliózy je tedy důležitá, bohužel však vůbec není jednoduchá. Mimo jiné i proto, že krevní testy nejsou samy o sobě rozhodující. Protilátky, které informují o onemocnění boreliózou, se v těle mohou vyvíjet týdny nebo klidně i tři měsíce po kontaktu s klíštětem.
Navíc v určitých regionech má až 25 procent populace pozitivní protilátky, protože prošlo již dříve onemocněním boreliózou a ani o tom nevědělo. Proto musí každé pozitivní vyšetření být potvrzeno dalším, například testem ELISA. "Interpretace laboratorních výsledků skutečně vyžaduje dobrou profesionální znalost imunologie včetně tzv. křivek, což většina lékařů nemá," říká doktor, který kromě České republiky působí i jako primář neurologie v americké Yale New Haven Medical Center. Zdejší lékaři patří v léčbě boreliózy již tradičně k nejzkušenějším na světě. Byli to vědci z Yale, kteří v roce 1975 poprvé popsali boreliózu, která vznikla ve vedlejším městě Old Lyme. "Vždy se má léčit pacient, nikoliv krevní výsledek."
Záleží na konkrétních projevech
Proti borelióze žádná účinná prevence dosud neexistuje. V první fázi onemocnění jsou první volbou léčby širokospektrální antibiotika. Absolutní většina nemocných se po jejich nasazení vyléčí bez následků. Jestliže však nemoc postoupí do sekundární a terciální fáze, závisí léčba podle Martina J. Stránského na konkrétních projevech.
"Při tzv. chronické borelióze s nespecifickými příznaky je vědecky prokázáno, že antibiotika nemají žádný smysl. Léčba je výhradně symptomatická. Podle charakterů problémů jsou podávány například protizánětlivé léky, antidepresiva či pacient dochází na fyzioterapii."