Žito bylo pokrmem už starých Slovanů, teď z našich polí pomazu mizí
Že se chleba peče z mouky, která se vyrábí mletím z obilí, ví asi každý. Zrovna tak každý si při vyslovení názvu obilí vybaví pšenici. Málokdo ale dnes zná žito. Z našich polí mnohde zcela vymizelo, třebaže žito je považováno za obilí starých Slovanů.
Asi moc často v naší krajině nevidíte v poslední době pole s žitem. Přitom je to prastará obilovina, jejíž pěstování je historicky spojené především s Evropou. Žito znamenalo pro staré Slovany to samé co pro germánské kmeny oves.
Žito základem pro kváskový chléb
Žito ale postupem času vytlačila pšenice. Důvod je prostý - je výnosnější, což je dneska základ v době, kdy se vše přepočítává na peníze, a ne na to, co je pro lidi vhodnější, tedy v tomto případě zdravější. Přesto žito spolu s pšenicí zůstává mezi nejdůležitějšími obilninami jako základ pro tradiční pokrm, tedy chléb. Žito je oproti ostatním plodinám nenáročné na klimatické podmínky, a je tudíž nejvíce rozšířeno v zemích s mírným a chladným podnebím. Na jeho pěstování se soustředí především farmáři, kteří vyznávají ekologické zemědělství.
Výživová hodnota žita je vyšší, než je tomu například u pšenice. Zrno obsahuje asi 70 % sacharidů, až 15 % bílkovin, 1,5 % tuku a kromě toho i vlákninu, vitamíny skupiny B a minerální látky - draslík, fosfor, síru, fluor, železo a jiné.
Žito má léčebné účinky
Už v minulosti bylo žito ceněno jako potravina s příznivými léčebnými účinky. Například žitné otruby se používaly k obkladům, na horečku se používal nápoj z pražených kůrek žitného chleba zalitých vodou. Na záněty se pak používalo těsto ze žitné mouky a medu.
Je známým faktem, že žito, a tedy potraviny z něho připravené, mají příznivý vliv na činnost střev, pomáhají v léčbě či jako prevence proti hemoroidům a nádorům a prospívají našim cévám. To se týká pečiva a těstovin z žitné mouky.
Chléb má vyšší trvanlivost
Žitná mouka je, tedy spíše byla, základní složkou chleba, perníků a těstovin. Žitný chléb je šťavnatější, s příjemným aroma a co je důležité v dnešní době, vyznačuje se delší přirozenou trvanlivostí.
Však si vzpomeňte, jak si každý stěžuje na to, že dnešní průmyslově vyráběný chléb a rohlíky se už druhý den dají sotva konzumovat. Pražením zrn žita se vyráběla odpradávna a stále vyrábí melta. Někdo jistě vzpomene, že se z tohoto obilí vyrábí kořalka pod názvem režná.
Jak konzumovat více žita?
Dají se sehnat například žitné vločky, které jsou vhodné pro přípravu kaší, polévek, ale i karbanátků či bramboráků. Žitné otruby se zase hodí do pečiva nebo jogurtů a to hlavní - nejvíce si pochutnáte na chlebu, pokud se sami pustíte do pečení žitného kváskového chleba. Není ale problém ho sehnat třeba v obchodech se zdravou výživou.
Žitný chléb nezatěžuje trávicí orgány a je vhodný pro diabetiky. Důležitým prvkem, který žitný chléb obsahuje, je fluorid vápenatý, jenž je hlavní stavební složkou zubů a kostí. Chléb je tedy vhodný pro těhotné a kojící ženy, ale i děti a také nemocné, kteří trpí řídnutím kostí. Velkým plusem žitného kváskového chleba je to, že se po něm netloustne.
