Život ve vězení má svá pravidla i chod. Vědět to, přijde někdy vhod

Vězeňství je téma, které se mezi lidmi moc neprobírá. A když už, tak velice okrajově. Mýtus, fámy, ale i polopravdy a pravdy se vždy míchaly a míchají dohromady, když se na toto téma přece jen zavedla řeč. Jaká je holá skutečnost, jak to chodí ve výkonu trestu a jaké má člověk, který se tam dostane, možnosti bylo tématem rozhovoru s dlouholetým pracovníkem z oblasti vězeňství.

(začátek tohoto rozhovoru najdete zde)

Kdy je budíček a kdy je večerka?

Tato forma volby je různorodá a záleží na interních možnostech a pravidlech jednotlivých zařízení. Ale pokud bych to měl shrnout, je to obdobné jako kdysi na vojně. O svátku o hodinu déle.

Po kolika lidech se většinou spí v místnosti?

Opět záleží na kapacitě, možnostech zařízení i na tom, v jaké skupině je člověk umístěn. Někde jsou patrové postele, někde sólová lůžka, jsou místnosti po dvou, ale i po osmi lidech.

Vycházky? Návštěvy? Jak probíhají?

V obecné rovině lze k tomuto říci asi toto. Vycházky v objektu nápravného zařízení jsou v určité části objektu k tomu určeny. Konají se jednou denně, a to v minimálním čase 1 hodiny. Nejsou povinné a záleží na rozhodnutí každého, zda tuto možnost a kdy využije. Taktéž v případě slušného chování lze v některých případech uskutečnit vycházku mimo objekt a projít se po okolí či strávit volné chvíle ve městě. Ovšem musí se dodržet dvě zásadní věci. Slušné chování na veřejnosti a striktní navrácení do výkonu trestu v určitý čas a hlavně bez opojení alkoholu.

Je možnost i přes víkend být mimo nápravné zařízení?

I toto je možno. Ovšem opět je třeba si uvědomit, že vše je to odměna za slušné chování a pozitivní přístup ke všem lidem v objektu nápravného zařízení. Musí se nahlásit místo pobytu a čas návratu, který se bezpodmínečně dodržet.

Jakým způsobem je zaručena zdravotní péče?

Zdravotní péče je zajištěna 24 hodin denně. Doktor má svoji ordinaci přímo v objektu, včetně základního vybavení, a pokud se týče zubaře, ten dojíždí. V případě odbornějšího zásahu ve specializovaném zařízení se odváží pacienti služební eskortou do místa vyšetření.

Pokud se něco stane mimo dobu, kdy je doktor přítomen (svátky, večerní či noční hodiny), i v případě nevolnosti či jiné anomálie ve zdravotním stavu, ihned se volá LSPP, lidově řečeno fofr trapka, či jak se ve vězeňské hantýrce říká,… modrá, modrá, modrá.

Taktéž dojíždí do objektu nápravného zařízení pravidelně sociolog, psychiatr, terapeut a další. Konají se schůzky, kde se rozebírají důvody, proč se odsouzení dostali tam, kde jsou, jak se s tím vyrovnávají, co budou dělat, až výkon trestu vyprší a oni se zapojí do běžného života.

Osobní návštěva přátel či rodiny je vítaná. Jaký je nárok na toto osobní setkání?

Návštěvy se povolují jednou za měsíc, a to na tři hodiny. Každý odsouzený má limit 4 osob, včetně dětí, bez omezení věku, ale tato možnost se moc nevyužívá a jistě všichni chápeme proč. Setkání se uskutečňuje ve velké společenské místnosti, určené pro více návštěv lidí ve výkonu trestu.  I třeba 20 stolů.

Kdysi, za jistého režimu, se výkon trestu vykonával prací, a to jak v továrnách, tak v dopravě. Jak je to dnes?

Je to složitá věc

Kdysi to bylo státem povinné a zaměstnavatel to dostal jako povinnost tyto lidi zaměstnat. Z výdělku se hradilo ubytování i kapesné. Vše, co si každý vydělal prací, se ukládalo na jejich vkladní knížku. Po výkonu trestu si tak někdo přišel i na peníze, o kterých před nástupem si mohl jen snít. Ale byla to možnost, jak se postavit na vlastní nohy a mít z čeho pro začátek žít.

Dnes je možnost zaměstnat tyto lidi velmi složitá. Není poptávka na práce, které by mohli vykonávat. Takže většina z nich vykonává výkon trestu v uzavřeném prostoru 24 hodin denně. Ale jsou tu další aktivity, aby den rychleji uběhl.

(Závěr tohoto rozhovoru, a to velice zajímavý pro všechny čtenáře, najdete v prvním pracovním dnu nového týdne, tj. v pondělí, opět po 8 hodině ranní.)