Starosta Dolních Břežan: Některé vědecké studie tvrdí, že reakce na COVID-19 je celosvětově přehnaná

V minulém týdnu byla publikována analýza Stanfordské univerzity, autorem je profesor John P. A. Ioannidis, který se zabývá vyhodnocováním biomedicínských a epidemiologických dat. Jeho závěr je jednoznačný. Všechna dostupná data ukazují, že s vysokou mírou pravděpodobnosti je celosvětová reakce na Covid 19 značně přehnaná.

V řadě zemí byla přijata drakonická opatření s cílem zpomalit šíření viru. V jejich důsledku se zastavuje ekonomika zeměkoule a pokud budou tato opatření trvat příliš dlouho, povedou k ohromným ekonomickým důsledkům. Jen v ČR odbory odhadují při déletrvající karanténě 450 tisíc nezaměstnaných a 100 tisíc zbankrotovaných živnostníků.

Sektory služeb, obchodu a dopravy jsou silně zasaženy už teď, a to jsme v karanténě jen chvilku. Výpadek daňových příjmů státního rozpočtu makroekonomové odhadují na úrovni 100 miliard korun. K tomu přidejme nečekané výdaje na všechna státní opatření k následnému léčení ekonomiky z tohoto šoku. Už teď je zřejmé, že reakce na Covid-19 bude stát Česko stovky miliard korun.

Většinu infikovaných nevidíme

Studie ze Stanfordu konstatuje, že i neúplná data, která jsou k dispozici, naznačují, že přijatá extrémní opatření mohou být přes čáru a při jejich neadekvátně dlouhém zavedení povedou ke zbytečným až katastrofálním důsledkům. Proč? Testování na virus je velmi omezené a proto nevidíme většinu infikovaných. Naopak ti, co jsou testováni, jsou většinou ti, kteří mají těžší příznaky. Z toho plyne, že všechna dosud uváděná čísla o smrtnosti jsou zcela zavádějící s minimální vypovídací hodnotou.

Na světě existuje pouze jeden případ, kdy byla testována ucelená skupina. Pasažéři na lodi Diamond Princess. Zde byla smrtnost 1%, ale při nenormální demografické struktuře, protože většina členů této skupiny byli starší lidé. Při přepočtu na demografickou strukturu běžné americké populace by smrtnost byla 0,125%. Po zohlednění všech dalších faktorů studie konstatuje, že smrtnost v celé populaci může být mezi 0,05 % - 1 %. Pojďme se podívat na oba extrémy tohoto intervalu.

Život s Covid-19?

Pokud bychom pracovali se smrtností 0,05 %, pak jsme pod úrovni sezonní chřipky. To by znamenalo, že delší uzamčení světa do karantény s ohromnými sociálními a finančními důsledky by bylo zcela iracionální. Víme, že Covid 19 vykazuje vysokou smrtnost u starých lidí, tudíž 0,05 % je možná příliš nízké číslo. Ale vysoká smrtnost koronavirů u starých lidí není nic nového. Po desetiletí jsou známy „běžné“ koronaviry provázející nachlazení, které vykazují smrtnost až okolo 8 %. Několik desítek tisíc úmrtí způsobených těmito koronaviry je skryto v šumu každoročních chřipkových úmrtí, kterých je na celém světě někde mezi 300 000 a 650 000.

Naučili jsme se žít s chřipkou. Nebojíme se jí, nepanikaříme. Chodíme na veřejnost, jíme v restauracích, létáme letadly na dovolenou, chodíme do divadla, na koncerty, sportovní utkání. Čelíme jí mytím rukou, nestýkáme se s nemocnými, zakrýváme si ústa při kašli. Covid-19 ještě dobře neznáme. Neznámých věcí se bojíme. Výše uvedené však naznačuje, že s Covid-19 se dá žít.

Nelze čekat svět bez virů

Nouzový stav a karanténa představují největší omezení základních práv a svobod od roku 1989. Došlo k omezení svobody pohybu a pobytu, práva podnikat, práva shromažďovacího a evidujeme zásadní dopady do práva na vzdělávání, práva náboženské svobody a práva na soukromý a rodinný život. V pořádku, krátkodobě výborné opatření. Ale nejen z důvodu ekonomických je nutné vracet život do normálu co nejdříve. Ten správný okamžik musí určit politici. Se vší odpovědností k hledání rovnováhy. Nelze čekat na svět bez virů. Ani na svět bez Covid-19.

Ponechme si ještě nějakou dobu roušky. Ponechme ještě nějakou dobu omezení pro velká shromáždění. Ale vraťme co nejdříve to půjde děti a studenty do škol. Zajistěme, abychom ze strachu před neznámým neponechali tvrdá opatření v platnosti déle, než je nutné. Přejděme po dozásobení zdravotníků a obyvatelstva na korejský či Tchajwanský model, který nahrazuje plošná opatření opatřeními individuálními.

Otevřme služby, obchody a restaurace, třeba za přísnějších hygienických podmínek. Nechme pracovat zubaře, praktické a odborné lékařské ambulance, ať nemáme zbytečně mrtvé z opožděných diagnóz nemocí, které umíme léčit. Izolujme prokazatelně nemocné a chraňme starší lidi nad 70 let, zejména v hromadných sociálních zařízeních.

Veškeré politické konání musí být hodnoceno tak, abychom svými činy směřujícími k ochraně nás všech před novým virem nakonec nezpůsobili více škody než užitku. 

- Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan - 

KAM DÁL: Starosta Roztok: Hejtmanko, rezignujte! V kraji je chaos, záchranářům házíte klacky pod nohy.