Vysoká škola jako nutnost, nebo zbytečnost dnešní doby? A proč už nestačí vysoká škola života?
Není to tak dávno, kdy bylo zvykem dochodit základní školu a začít se živit sám. Ti chytřejší při práci vystudovali střední školu, vysokoškoláci byli diamanty mezi mladými. Postupem doby ale narůstalo procento studujících na vysokých školách. Nároky na vyšší funkce se zkrátka stále zvyšovaly. Je dobře, aby měl šikovný řemeslník maturitu, jinak se může jít maximálně tak pást? A v čem je vysoká škola života nebezpečná?
/KOMENTÁŘ/ Samozřejmě, že doba jde dopředu. V minulosti člověk i bez školy získal praxi, léta dřel, aby postupně jeho práce byla lépe a lépe hodnocená a on bez problémů uživil sebe i svoji rodinu. Zkrátka, člověk se stal mistrem ve svém oboru. A nepotřeboval k tomu ani výuční list.
Ale na druhou stranu, i tenkrát platilo, že čím vyšší vzdělání, tím lepší pracovní umístění. Jedním dechem je ale třeba dodat, že po studiu bylo všem zaručeno pracovní místo. Pokud jste teda drželi ústa a krok a zbytečně nevystrkovali růžky.
Zvyšování nároků
Stalo se bohužel takovým nešvarem, že odněkud přišlo nařízení, že pan mistr musí mít maturitu. A už to začalo. Pan mistr s maturitou, dělník s výučním listem a mladý hoch se základní školou začíná být ztracen. Nakonec si onen hoch nevydělal ani na slanou vodu, zaevidoval se na úřadu práce, kde v tichosti pobíral podporu v nezaměstnanosti a čas od času vzal zavděk brigádou v supermarketu, aby alespoň částečně přispěl své mamince na živobytí.
Vysoká škola života už dnes prostě nestačí. Můžeme se hodiny bavit o tom, zda je to dobře nebo špatně, fakta jsou ale jasná. Byť se poměrně často, zejména na sociálních sítích, objevují jedinci, kteří se "vystudováním" školy života chlubí. Když se s nimi však dostanete do diskuse, většinou na politické téma, brzy pochopíte, proč má většina z nich hluboko do kapsy.
Nastane zlom? A kdy?
Čímž samozřejmě netvrdíme, že je špatné živit se rukama. Právě naopak! Protože o tom si budeme povídat. Ať se bavíme o vývoji národního hospodářství, o vývoji člověka jako takového, nebo právě o vývoji trendu vzdělávání mladistvých, všechno a vždy funguje na jednoduchém principu „nahoru a dolů“. I proto se v posledních měsících či letech dostáváme do stadia, kdy sice máme nejvyšší procento vysokoškoláků v historii, ale nemá nám kdo opravit rozbitou pračku, vybílit pokoj, když to sami nestíháme, nebo vyměnit tlumiče v autě.
A tady se zase dostáváme do té situace, ve které by náš modelový chlapec, pojmenujme si ho třeba Karel, byl nejšťastnější na světě, protože by vylezl ze základní školy a bez problémů si vydělal na spokojený život.
I zaměstnavatelé tlačí na vyšší vzdělání
Bohužel, v současnosti je stále ještě velké procento lidí, kteří se snaží studovat na vyšší vzdělání, protože mají pocit, že si lépe vydělají někde v kanceláři než rukama. Je to vinou lenosti, ale i vinou nastavení systému. Ostatně, otevřme noviny a najděme si rubriku NABÍDKA ZAMĚSTNÁNÍ. Najdeme tam více než tři inzeráty, ve kterých by nebyla věta: „Požadujeme ukončené SŠ vzdělání“? Těžko…
Ten zlom přijít musí. Bohužel je ale otázkou, jak dlouho to bude trvat.
Skutečně je potřeba vysoká škola?
Otázka, zda je tedy vysoká škola potřebná k tomu, aby člověk slušně uživil svou rodinu, nemá jasnou odpověď. Z jedné stránky stále platí, že bez vzdělání se člověk k vyššímu místu, které je logicky lépe ohodnocené, nedostane. Na druhou stranu ale i mzdy za vykonávání řemesel rychle stoupají, protože zkrátka klempíře, holiče, kadeřníky, automechaniky či třeba zedníky budeme potřebovat vždycky.
KAM DÁL: Slyšeli jste ten vtip, jak Pepíček vítá babičku na návštěvě? Jeho bezelstnost je přímo vražedná.