Dvě kapitulace díky velkému egu maršála Stalina. 8. květen jako nepsaný začátek studené války
Nacistické Německo bylo v koncích. Ze západní strany Evropu osvobozovali Američané a z východní strany úřadovala Rudá armáda. Byť už vlála sovětská vlajka nad Říšským sněmem v Berlíně a Adolf Hitler byl několik dní mrtvý, nacističtí vojáci však na několika místech stále bojovali. Každým dnem byl konec války na spadnutí…
7. května ve 2:41 hodin bylo vše hotovo. Hitlerův nástupce velkoadmirál Donitze zaúkoloval německého generála Alfreda Jodla, aby v hlavním “stanu” vrchního velitele vojsk západních spojenců Dwighta D. Eisenhowera podepsal bezpodmínečnou kapitulaci.
Remeš tak byla svědkem prvního aktu konce druhé světové války. Mocný Stalin byl však velmi zklamán. Tak významná událost se odehrála, aniž by o tom cokoli věděl a Sovětský svaz reprezentoval neznámý generál Susloparov. Vše se tak muselo opakovat druhý den v Berlíně s náležitou pompou a důstojným obsazením. Opakování je matka moudrosti, ale oficiální konec války je jenom jeden.
Legendy studené války
Jeden z nejšílenějších konflikt lidstva skončil, ale nová etapa plná rivality a souboje mohla začít. Okolnosti kolem aktu kapitulace již naznačovaly, že Evropa se bude dělit mezi východ ovládaný Stalinem, a západ, kde místo socialismu zavládne kapitalismus amerického střihu.
Desítky let studené války vše potvrdily a období plné napětí a strachu z atomové války také přispělo k existenci legend zabývajících se právě důvody druhé kapitulace. Šlo opravdu jen o Stalinovo ego?
Ikonická fotografie sovětské vlajky nad rozbombardovaným Berlínem je zásadním symbolem konce druhé světové války. Stalin potřeboval co nejvíce podobných propagandistických obrazů na své straně a Eisenhowerova V-E day z Remeše mu prostě nevyhovoval.
Navíc o kapitulaci vůbec nevěděl a celý akt podpisu, kterého se účastnilo 14 novinářů, na první pohled neodpovídal svému významu. Německou kapitulaci navíc podepsali druhořadí zástupci americké, anglické, francouzské a sovětské strany. Pověřený nacistický generál Jodl tak podepisuje dokument o jedné a půl stránce, kde se zavazuje, že veškeré vojenské akce Německa skončí 8. května ve 23:01. Válka oficiálně skončila, ale nikterak pro Stalina.
Začátek studené války
Když nakonec k jednání dorazil sám Eisenhower, vzal dvě pera, kterými byla kapitulace podepsána, a směrem ke kameramanům a fotografům je s úsměvem ukázal ve výmluvném symbolu písmena V jako Victory.
Místo radosti z ukončené války tak naplno prosakovala politika. Stalin si umanul, že Němci musí kapitulovat ještě jednou, a to na území, které dobyla Rudá armáda. V samém centru zlomené Třetí říše se tak 8. května celá situace znovu opakuje.
Tentokrát je obsazení poněkud slavnostnější a neznámého generála Susloparova nahradil sám generál Žukov a za Němce kapitulaci podepisuje Wilhelm Keitel. I Sověti měli svůj slavný den a celý východní blok tak konec války slavil až 9. května.
Zda šlo opravdu pouze o ego a politickou hru, je dodnes ne zcela jasné. Sovětský svaz chtěl na jednu stranu demonstrovat svůj obrovský podíl na konci války, ale také bylo potřeba předložit světu důkaz, že Berlín se nevzdal, ale doslova padl. Rozpor mezi těmito dvěma dny a přístupy tak byl ukázkou budoucích konfliktů západu s východem…
Poslední výstřely
Podepsání bezpodmínečné kapitulace bylo sice oficiálním ukončením války, ale boje na některých územích pokračovaly i nadále. Jednotky SS se v Praze vzdaly až 11. května a na severu Jugoslávie se válčilo ještě 15. května.
Poslední německá ponorka se vzdala až počátkem června a samozřejmě definitivní tečkou za krvavým celosvětovým konfliktem udělalo Japonsko svou kapitulací 2. září po ničivém americkém útoku atomovými zbraněmi.
