Bohumil Hrabal mířil k dobře placenému povolání, pak se ale protloukal životem, jak to šlo. Za co utrácel horentní sumy?
Kulisák, ale také balič papíru ve sběrných surovinách, železniční dělník, výpravčí, pojišťovák, obchodní cestující nebo brigádník v železárnách - to je jen část z dlouhého výčtu zaměstnání, kterými za svůj život prošel spisovatel Bohumil Hrabal, který se narodil právě před 118 lety. Možná jste ani netušili, čím se tenhle svérázný muž měl stát původně a proč se nakonec obklopil celou smečkou koček?
S mladým Bohumilem to jeho rodiče neměli právě jednoduché. Nebyl žádným vzorným studentem - propadl už v primě na gymnáziu a stejně tak si zopakoval i kvartu. Pak už ale všechno šlo o něco lépe a po maturitě v Nymburku se vydal ještě na další studium latiny do Českého Brodu a tady složil i druhou maturitu. Tu potřeboval k přijímacím zkouškám na práva. Dříve nevalný student s přestávkou, kterou si vynutila druhá světová válka, dostudoval a stal se tak doktorem práv. Tím ale jeho spojení s tímto oborem končí. Dál se už světem a životem protloukal po svém.
Vynikající posluchač i vypravěč
Bohumil Hrabal byl svérazná osobnost, to také potvrzovali jak jeho známí a také první posluchači jeho příběhů z pražské hospody U Zlatého tygra, kde byl stálým hostem, tak i lidé, s nimiž se setkal na nejrůznějších pracovištích. Byl ale hlavně velmi pozorným posluchačem. A právě vyprávění ostatních a také bedlivé sledování dění kolem sebe mu přinášelo náměty, jež dokázal dokonale zpracovat. Tušíte třeba, kdo se stal předlohou pro jeho Francina z Postřižin nebo pro mladého číšníka Jana Dítěte z knihy Obsluhoval jsem anglického krále?
Inspirace v nevlastním otci
Dětství budoucího spisovatele, ostatně ani jako jeho celý život, nebylo tak docela jednoduché. Otec se k synovi nehlásil a jeho svobodná matka ho musela dát na výchovu k rodičům. Brzy se na ni ale usmálo štěstí v podobě Františka Hrabala, obchodníka a později hlavního účetního v pivovaru v Polné. Mladému Bohumilovi tak stačilo pečlivě pozorovat rodinu a svého nevlastního otce a předobraz své budoucí slavné literární i filmové role Francina byl na světě.
Kam přišel, tam hledal příběhy
Stejně tak mu později život za války přivedl do cesty službu na nádraží a další nápad. Tentokrát se “narodily” Ostře sledované vlaky. Někdy stačilo zajít do hospody, ať už v Praze ke Zlatému tygrovi, nebo na chatě v Kersku, kde byl Bohumil Hrabal také velmi častým hostem. Právě tam se také setkal s upovídaným číšníkem, který mu při pravidlených návštěvých svěřil prakticky celý svůj život z doby před druhou světovou válkou. V té chvíli jistě netušil, že se jeho příběh bude jmenovat Obsluhoval jsem anglického krále a stane se natolik slavným, že vejde do dějin dokonce i potyčkou, kdy věhlasný režisér Jiří Menzel neváhal přímo na festivalu v Karlových Varech sešlehat prutem producenta Jiřího Sirotka, jehož vinou málem z natáčení této geniální předlohy sešlo.
Kočky zaháněly Hrabalovy deprese
A jak to bylo s pověstnými kočkami známého spisovatele? Nespočet těchto čtyřnohých přítelkyň mu dělalo společnost po smrti jeho milované ženy Elišky. Okamžik, kdy ji nenávratně ztratil, vyvolal u citlivého spisovatele hluboké deprese a svůj smutek tak alespoň trochu zahnal právě díky kočkám, za které - jak sám přiznával - utratil opravdu hodně peněz a staral se o ně téměř až do své smrti. Do Kerska za kočičkami jezdil i v době, kdy už mu zdraví příliš nesloužilo. Když jej ale zradilo definitivně a on musel do nemocnice, přinesly zanedlouho noviny zprávu, že vypadl z okna v pátém patře. Jedna z verzí, která vysvětluje jeho úmrtí, mluví o nešťastné náhodě při krmení holubů. O tom, jestli se takovému vysvětlení dá s jistotou věřit, si ale asi nemůže být jistý nikdo.
KAM DÁL: Novorozenou holčičku unesli z nemocnice: Šťastné shledání zničily problémy, které by nikdo nečekal
