Dolary nebyly vždy jenom zelené bankovky. Jejich původ sahá do Jáchymova

Módní vlna napříč Evropou

Výroba tolarů v Evropě byla inovativní a revoluční. A ještě aby ne, mince totiž držely hned několik prvenství – byly raženy s letopočtem a měly svůj vlastní erb. Schlikové přišli s něčím, co si doposud žádní jiní šlechtici nedovolili. „Ražba jáchymovských tolarů byla oficiálně povolena 9. ledna 1520. Na jedné straně byl ztvárněn dvojocasý český lev a jméno krále Ludvíka Jagellonského, na druhé pak obraz svatého Jáchyma a erb rodu Schliků, který kontroloval těžbu stříbra v Jáchymově a provozoval tamní mincovnu,“ říká mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

V Jáchymově se vyrobilo kolem tří milionů tolarů, v roce 1528 ovšem Schlikové o mincovní právo přišli. Mince se i přesto staly velmi oblíbené, a tak je začali vydávat další panovníci po Evropě. Název jim už ponechali. Na začátku se důkladně rozlišovalo, zda se jedná o tolary z Jáchymova, nebo o takzvané obyčejné tolary. To se změnilo s nařízením krále Ferdinanda I. Habsburského v roce 1547. V jáchymovských ražbách se musel snížit obsah stříbra na úroveň ostatních tolarů, které se vyráběly v rakouských zemích.

Držák i v následujících staletích

Jedním z nejvýznamnějších roků byl pro tolary rok 1780, kdy vznikl tolar Marie Terezie. Jedná se pravděpodobně o nejvíce rozšířenou minci světa i díky tomu, že se s ní v některých zemích platilo až do první poloviny minulého století. Pouhá čísla mluví za vše – 320 milionů kusů, tedy zhruba 9 tun ryzího stříbra. A co je nejšílenější, že se takový počet stihl vyrobit za pouhý rok.

Jak že jste to říkali…tolar?

Jiný kraj, jiný mrav. To platilo i v tehdejším světě mincovnictví. Země, které platily tolarovou měnou, si svůj název různě měnily. V Maďarsku to byl tallér, v Polsku talar a v Nizozemsku daler. A právě nizozemský název nakonec přešel i do angličtiny.

Z daleru k dolaru

Název pro svoji první měnu si Američané převzali právě z Nizozemska, a tím byl dolar. První, který vláda USA vydala, byl vyražen v roce 1794, o jeho finální podobu s bystou Svobody s rozpuštěnými vlasy se postaral vrchní rytec americké státní mincovny. Velká změna přišla v roce 1876, kdy se z mince stala zelená bankovka, kterou známe dnes.

Na přelomu 20. století přestal být dolar pevně vázaný na stříbro. V roce 1945 vstoupil v platnost tzv. Brettonwoodský měnový systém, ve kterém působil dolar jako světová měna, která zajišťovala cizím vládám směnitelnost za zlato. V roce 1971 bylo ale všechno jinak, systém byl zrušen, a tak přestal být dolar vázán i na zlato a získal status „petroměny“. Stala se z něho měna s volným kurzem, na kterou jsou ale navázány další desítky měn.

Hodnota dolaru se sice mění, spolehlivé je ale zlato

Stejně jako dolar zažívá vzestupy a pády i zlato. V dlouhodobém horizontu se na něj ale mohou investoři spolehnout. A i proto je jedním z nejatraktivnějších dárků investice do zlata. A když je řeč o zlatu, nemyslíme pouze zlaté mince a slitky, je tu totiž i mnohem osobnější forma, a to zlaté dukátky ke speciálním příležitostem.

„Mince sloužily odnepaměti jako platidlo a medaile jako připomínka významných událostí. Jejich atraktivita daná uměleckým zpracováním a hodnota spočívající v obsahu drahého kovu z nich však zároveň učinily nevšední dárky, které zaručeně překvapí a potěší,“ říká Jaroslav Černý, marketingový ředitel České mincovny. Oslavovat můžete příchod narozeného miminka, uzavření sňatku i dokončení studia. Osobní hodnotu lze podtrhnout věnováním nebo fotografií vrytých přímo do dukátku.

Kruh se uzavřel

Pokud je řeč o mincích a jejich světě, výraznou roli v něm hrají české země. Jáchymovská mincovna patřila ve své době v zahraničí k vyhlášeným a dnes je na tom stejně i Česká mincovna. Vedle mincí vyčíslených v korunách se tu začaly razit i mince dolarové, jejichž licenci poskytla Novozélandská mincovna a využívá ji především pro vlastní výrobu. Kromě toho razí v České mincovně také tolar, investiční minci, čímž se celý kruh uzavírá.

Zdroje: Česká mincovna, Wikipedia

KAM DÁL: Lidé ztratili chuť pracovat. Zvykli si, že dostávají peníze za nic, říká ekonom Křeček a radí, do čeho se dnes vyplatí investovat.