Jak rodily naše prababičky? Na poli, ve stodole i daleko bizarnějším způsobem
Dnešní maminky přicházejí do porodnic obvykle s plným seznamem nejrůznějších požadavků, které jim lékaři rádi splní, pokud tomu nebrání zdravotní komplikace. Naše babičky to ale neměly ani zdaleka tak jednoduché. A občas od porodu běžely zpátky na pole!
Ženy, které rodily v dobách pandemie, si tehdy vyzkoušely, co našim prababičkám, babičkám i maminkám připadalo úplně běžné – žádné návštěvy! Už jste slyšeli o tom, jak se novorozenci ukazovali z okna, aby hrdí tatínci svého potomka zahlédli alespoň na pár minut? To byl zdaleka ten nejmenší problém.
Vychlazené pivo jako vzpruha
Výjimkou tehdy nebylo ani synchronizované kojení. Sestřičky nosily děti maminkám každé čtyři hodiny, a to bez ohledu na to, zda miminko spí, nebo je vzhůru. Kojit na požádání? To byla naprostá utopie. Už kvůli tomu, že ženy na pokoji miminka mít nesměly. V některých historických pramenech se píše, že pokud mělo děťátko hlad, dostalo napít cukrové vody, aby na sesterně moc nekřičelo. Neexistovalo, že by ho sestra vzala k maminčině prsu, kde dostane, oč si žádá. To by dnešní maminky asi nerady slyšely!
Ženám se po porodu doporučovalo dobré vychlazené pivo, které se dokonce nabízelo i v porodnicích! Dnes už tam na ně nečeká skoro ani káva – obvykle je k dispozici jen fenyklový čaj. Pravděpodobně bylo účelem, aby získaly dámy něco na posilněnou, co je postaví zpátky na nohy. Muži by jim asi dali za pravdu, jak se na to ale koukala miminka, to je věc druhá. Kolik toho ženy za den vypily, se můžeme jen domnívat.
Domácí porody byly běžné
I dnes spěchají rodičky brzy domů, některé dokonce volí ambulantní porod. Tehdy si v nemocnici obvykle poležely až dva týdny, což těm, které měly doma starší děti, nijak nevadilo. Ještě poměrně nedávno měly ženy volbu, kde na svět přivedou svého potomka. Dnes je pro ně systém přece je o něco striktnější, ačkoliv některé i tak volí podle sebe. Kolem 50. let minulého století tu najednou byla nová možnost – ženy volily, zda chtějí jet rodit do městské porodnice, nebo chtějí obvyklý porod doma. To, co je dnes diskutované a kontroverzní, bylo tehdy naprosto normální.
Porodit a zpátky do práce
Ani tak ale některé nevěděly, co je v té porodnici bude čekat. A nenechme se mýlit – péče tam nebyla ani zdaleka taková, jakou známe dnes. Ženy tehdy ale spíš přemýšlely nad tím, jak by případný porod zasáhl do práce, kterou musely každý den udělat. Existují dokonce příběhy o tom, jak ženy na poli nebo ve stodole porodily, novorozence uvázaly do šátku a šly si dodělat svou práci. Zejména z hlediska hygieny to pro ně muselo být extrémně náročné, ale byly tak zvyklé fungovat. Bez výmluv a zbytečných průtahů.
O zlepšení porodnictví se zasloužila Marie Terezie
Marie Terezie se snažila zlepšit péči o těhotné ženy a novorozence ve svých říšských zemích velmi dlouho. Jednou z jejích iniciativ bylo zlepšení péče o těhotné ženy a porodníky – není divu, sama měla 16 dětí! I na tehdejší dobu to bylo velmi neobvyklé.
Prosazovala vzdělávání porodníků a snažila se zvýšit standardy v oblasti porodnictví. Její snahu tak lze považovat za první iniciativu ke zlepšení poporodní péče. Někteří si budou také pamatovat luxusní sanatorium na Vinohradech, které bylo dámám k dispozici ve 20. letech minulého století. Bylo moderní a luxusní, dovolit si ho ale nemohl zdaleka každý. Za noc tu někdy ženy zaplatily až 3 000 korun – a to rozhodně nebylo pro každého. Takovou cenu nadstandardů nemáme ani dnes!
Zdroj: redakce, jstor.org, historyextra.com
KAM DÁL: Dovolená v Egyptě se změnila v peklo. Všichni cestující po startu letadla zahynuli.
