Komunistický experiment na lidech: Chtěli být světoví, s Kofolou to bylo dlouho nejisté
Českoslovenští občané na tomto nápoji vyrostli. S nadsázkou by se dalo říct, že po pivu šlo o nejpopulárnější nápoj u nás. Kofola vznikla hlavně jako potenciální konkurent západní Coca-Coly. Úkol byl jasný. Z dostupných receptur socialistických zemí musí vzniknout nápoj s příměsí přebytečného kofeinu. Trvalo dva roky, než byl socialistický experiment připraven k ochutnání. A stálo to za to!
Studená válka se neodehrávala jenom na politickém a válečném kolbišti, ale také mezi vychlazenými nápoji s kofeinovou příchutí. Symbol kapitalismu – Coca-Cola – byl lákavým příkladem úspěšného produktu, který postupně doslova ovládl svět. V Československu tak vznikl nápad, že podobně magickou limonádu s tajnou recepturou bychom mohli mít také. V Opavě se tak pod taktovkou RNDr. PfMr. Zdeňka Blažka, CSc., dva roky hledala správná příměs pro sirup KOFO.
Co tam je?
Po dvou těžkých letech práce nalezl tým Zdeňka Blažka tu správnou recepturu. Sirup KOFO, jenž je dodnes základem celého nápoje, je složen ze čtrnácti bylinných a ovocných látek, které doplňuje kofein. Ten se v prvních pokusech získával ze sazí z komínu Vysočanské pražírny kávy. Později se tento postup zavrhl jako neekonomický. Celou směs tvořily například i listy ostružníku a sladké dřevo.
Právě sladké dřevo bylo důvodem, proč se na limonádě vytváří hustá pěna, která byla v původní staré verzi ještě hustší. Velké množství saponinů, které obsahuje, tak v reakci s oxidem uhličitým způsobuje pěnu limonády.
Hit až dodnes
Akce řízená státem byla veleúspěšná. Když se Kofola dostala v roce 1960 poprvé na trh, stala se ihned neuvěřitelným hitem. Popularita limonády byla tak obrovská, že v Československu došly byliny na její výrobu a stát si musel pomoci ze zahraničních zásob.
Ročně se vyrobilo kolem 180 milionů litrů oblíbené limonády a po deseti letech své existence se její obliba dala srovnat s láskou k rockové hvězdě. Vznikaly o ní oslavné písně a její logo nemohlo chybět na významných konferencích či kulturních akcích. Skvěle se tak podařilo vytvořit socialistickou verzi Coca-Coly.
Původně měl název československého nápoje přímo odkazovat k americkému symbolu kapitalismu, ale název Kofocola byl příliš dlouhý a z důvodu ochranných známek také příliš riskantní. Zůstalo tak u Kofoly – a je to tak dobře.
Limonádová revoluce
Nové politické poměry v zemi se nechvalně promítly i do popularity československé Kofoly. Otázka, jestli si dáte pivo, nebo Kofolu, se mírně zkomplikovala, protože na trhu se objevily do té doby zakázané nápoje.
Lidé tak v novém politickém systému upřednostnili značky ze západu. Kofola se dostala na okraj zájmu, a tím pádem se její ekonomická situace stávala kritickou. Slavná receptura se dostala do rukou několika různých majitelů, kteří se pod značkou Kofola vystřídali, než přišlo její znovuzrození.
Nová éra
Až s blížícím se miléniem se po dlouhé době Kofola zapsala znovu výrazným písmem na českém trhu. Nové způsoby prodeje, jako byly půllitrové a dvoulitrové PET lahve, ale hlavně šikovný marketing a reklama postupně pomohly Kofole do první ligy mezi sladkými nealkoholickými nápoji.
V roce 2001 přišla reklamní kampaň s titulem: „Když ji miluješ, není co řešit“ a láska k nápoji se rázem znovu definitivně probudila. Nostalgie, ale také vtip a humor reklamních spotů si získaly přízeň zákazníků a československý vynález znovu směle konkuruje nadnárodním výrobkům s nesrovnatelným zázemím.
Stejně jako Coca-Cola, tak i Kofola vybudovala svoji tradici na vánočních svátcích. Dodnes nejoblíbenější reklama o zlatém prasátku je prvním náznakem blížících se Vánoc.
Zdroje: redakce, podnikatel.cz, kofola.cz, rozhlas.cz
KAM DÁL: Češi makali na Stalinově atomové bombě v lágru Vojna.