Konec římské demokracie. Caesar přešel Rubikon a změnil historii
Římská demokracie založená na systému dělby moci mezi větší počet lidí fungovala zhruba 500 let. Jedna z nejslavnějších osobností antické historie však otočila kormidlem zdejších dějin. Julius Caesar porušil dohody a šel dobýt Řím, aby nastolil období, kdy si vládu drží jeden císař. Proč se dodnes říká, že někdo přešel Rubikon, a používá se fráze, že kostky jsou vrženy?
Stačilo jedno nezvratné rozhodnutí po překročení malé řeky v severní Itálii – a historie se začala ubírat jiným směrem. „Kostky jsou vrženy“, měl v tu chvíli říct Gaius Julius Caesar s vědomím, že nic už nebude takové, jaké do té doby bylo. Nemýlil se.
Občanská válka
Julius Caesar je pravděpodobně nejslavnější Říman všech dob. Jeho jméno je v podstatě synonymem tehdejší doby. Jen málokdo ví, že právě tento čin, kdy se svojí armádou překročil řeku Rubikon, změnil chod dějin Říma opravdu revolučním způsobem.
Vyvolal totiž občanskou válku, na jejímž konci se z republiky s demokratickým systémem stala říše vedená jedním císařem, a to po dobu dalších pěti set let. Byť to zní hezky, stávající systém byl zcela nefunkční. Zároveň vůbec nepřipomínal demokracii. Země byla bez systému a hlavní moc měly v rukou nejbohatší římské rodiny. Římská říše, která ovládala půlku Evropy a sever Afriky, tak v podstatě čekala na spasení a velkou změnu.
Vláda tří mužů
Caesar nebyl žádný velký boháč, ale tento společenský nedostatek doháněl inteligencí. Zákulisními intrikami si také zařídil důstojné postavení a vliv na lid, kvůli kterému byl ochoten se i pořádně zadlužit. Byl to právě on, kdo pořádal obrovské gladiátorské hry, aby se lidem zavděčil a získal si jejich přízeň.
Nejdůležitější však bylo spojení s nejbohatším mužem tehdejšího Říma Crassem a nejvýznamnějším vojevůdcem Pompeiem, za kterého dokonce provdal svoji dceru. Vznikl tím takzvaný triumvirát, kterým měli tito muži ovládat v podstatě vše důležité v Římě.
Julius Caesar si však na osm let odskočil s armádou na tažení do Galie, kde potřeboval získat finanční prostředky na splacení svých dluhů, ale šlo mu i o získávání nového území pro Řím. Za tuto dobu se mu podařilo podrobit si území celé dnešní Francie. Díky svým skvělým taktickým schopnostem porazil i neuvěřitelně velkou přesilu nepřátel.
Za svoje úspěchy získal mohutné bohatství a hlavně si vydobyl respekt a slávu. Řím se pochopitelně začal obávat jeho silné osobnosti, která navíc vládla také skvělými rétorickými schopnostmi. Triumvirát se mezitím rozpadl a Caesarovi bylo nařízeno, aby se vrátil do Říma.
Kostky jsou vrženy
O tom, že přejít Rubikon – malou řeku v Itálii – není jenom symbolický akt, ale hlavně akt politický, se Řím přesvědčil právě díky Caesarovi. Každý vojevůdce, který se vracel ze svých bojů po světě, musel před hranicí Římské říše rozpustit vojsko a navrátit se sám. V tomto případě byl hraniční přechod určen právě řekou Rubikon. Caesar nerespektoval nařízení a vydal se do Říma s celou svojí armádou. Slavný vojevůdce Pompeius se dostává do čela republikánské armády a Caesar se mu stává nepřítelem i proto, že zemřela Pompeiova žena, tedy Caesarova dcera. Pompeius však Řím evakuuje do Řecka a Caesarovo vojsko nachází město liduprázdné.
Občanská válka připomíná spíše hon na „zrádce“ a konflikt končí až ve chvíli, kdy egyptský faraon posílá Caesarovi hlavu jeho nepřítele, který se na severu Afriky pokoušel schovat. Začíná tak nová etapa Říma – a s ní dlouhá tradice silných císařů v čele. Kostky byly vrženy.
Zdroje: dejiny.cz, britannica.com, nationalgeographic.com, History
KAM DÁL: Napoleon jako Hitler, Caesar nebo Mussolini: Víte o něm všechno? Čeho se k smrti bál?
