MDŽ za socialismu. Jeden z hlavních komunistických svátků slavili hlavně muži
Žena jako symbol socialistického boje za mír. Minulý režim se pokusil z oficiálního mezinárodního svátku vytvořit propagandu, kde hlavní roli hrají právě ženy. Paradoxně se však postupem času z 8. března stal svátek, který si užívali hlavně muži. Jak je to možné?
Byť byl za socialismu MDŽ pokládán za jeden z nejviditelnějších svátků tehdejší propagandy, nejednalo se o volný den. Do práce se muselo i tak. V televizi, novinách, ale také v jiných zaměstnáních se mu však nešlo vyhnout.
Pracující žena
Hlavní díl tehdejší propagandy se snažil ženu vylíčit jako nedílnou součást budování socialistického ráje na zemi. Propaganda se pokoušela představit ženy jako tvrdě pracující bojovnice za mír. Vrcholem tohoto svátku bylo setkání s prezidentem. Vybraná delegace žen navštívila nejvyšší představitele státu a v předvečer svátku rozhlas referoval o oficiálním setkání této ženské skupinky přímo z Pražského hradu.
Nejednalo se však o oslavu a emancipaci ženského pohlaví. V hlavní roli byl pozoruhodný pracovní výkon v JZD či v samoobsluhách. Pozvané ženy byly zpovídány právě pro rozhlas a posluchač se dozvěděl, jaké neskutečné výkony za nimi stojí. Kolik se ušilo ubrusů, nastříhalo látek a vydojilo mléka. Pocta vůči ženě byla tedy hlavně v souvislosti s prací, kterou zlepšovaly život v socialistickém Československu.
Děti ve škole
MDŽ se samozřejmě stalo jako ideální náplň při školní výuce. Dětičky musely připravit svým maminkám nějaké milé překvapení. I tento prvek svátku, který politika využívala k propagandě, se objevoval ve vysílání televize a rozhlasu.
Roztomilé výpovědi dětiček, které se svěřovaly s tím, jak moc mají svoji maminku rádi a co jim kreslí na obrázek, se staly nedílnou součástí 8. března. MDŽ je i dnes spojené hlavně s květinami. Tato zásadní povinnost se projevila v dlouhých frontách před květinářstvím. Tím pádem ne všichni měli štěstí a v dobových reportážích je evidentní, že kdo nebyl rychlý, byl rád za brambořík v květináči.
Nejenom politika
Je však nutné dodat, že se i skrze politickou propagandu prosadily i opravdové gratulace, kde žena nebyla jenom dokonalá pracovnice JZD. O to se nejvíce staralo televizní vysílání, kde herečky a moderátorky v zábavných pořadech dostávaly květinu a s citlivostí se hovořilo o tom, jak jsou ženy pro společnost důležité.
Určitě to však nebylo povídání, které by ocenily ženy, které bojují za rovnoprávnost. Gratulace byly totiž plné klišé ve smyslu toho, aby se ženám dařilo hospodařit v domácnosti, podařilo se jim sehnat všechny důležité potraviny a měly třeba taky trochu volného času na návštěvu divadla či kina.
Mezinárodní den žen, který paradoxně vznikl v USA, se tak pod vlajkou socialismu často proměnil ve svátek, který jen potvrdil dobový stereotyp o ženě za pultem, za plotnou a jako dokonalé pracovnice ve fabrikách a v zemědělství.
KAM DÁL: Když staví dům tisíce housenek. Vizionářská profesorka je přirovnávána k Da Vincimu a randila s Bradem Pittem
