Nejprve žil v kleci, pak mu matka kupovala konkubíny. Šílený Ibrahim I. měl zvláštní touhy, které si plnil v harému
Moudrý panovník? Ale kdepak! Ibrahim I., sultán Osmanské říše, byl všechno, jen ne vládcem, na kterého by mohl být jeho lid hrdý. Místo vládnutí a starosti o území a jeho obyvatele se dennodenně oddával rozkoši ve svém harému, do kterého mu dívky kupovala jeho vlastní matka. Po čem toužil a jak nakonec dopadl?
Narodit se jako poslední ze sultánových synů mohlo malému Ibrahimovi přinést celkem dobrý život. Na panovnický trůn neměl prakticky žádnou šanci, a tak ani neprošel příliš tvrdou východou a přípravou na budoucí vladařské povinnosti. Navíc se od poměrně útlého věku neprojevoval jako ten nejbystřejší z bystrých, proto mohl počítat s poměrně poklidným životem, i když ve stínu svých starších bratrů - pokud by jej tedy ten nejstarší nechal na živu, což rozhodně nebylo vůbec jisté. Osud ale rozhodl docela jinak…
Nejstarší bratr se zbavoval mladších
Ibrahimův životní příběh se odehrál v Osmanské říši v 17. století. Jeho otec sultán Amed I. zemřel, když byly jeho nejmladšímu synovi teprve dva roky. Na trůn tak usedl nejprve Ibrahimův strýc a po něm nejstarší bratr Murad IV., který si s rodinnými vztahy rozhodně nedělal žádné velké starosti. Prvním a jediným jeho zájmem bylo udržení moci za každou cenu, a tak postupně jeho rozkazem přišli o život všichni prostřední bratři. Na řadu tak měl přijít také Ibrahim, který do té doby od svých osmi až do pětadvaceti let žil v paláci jako v kleci, pod neustálým dohledem bratrovi oddaných stráží. Jen tak měl Murad pocit, že proti němu nemůže být připravován atentát. Ani to ho ale nepřesvědčilo natolik, aby se uvolil nechat Ibrahima naživu. Zemřel dříve, než byl vykonán osudový rozsudek. K údivu všech i jeho vlastnímu se tak na trůn ve svých pětadvaceti letech posadil právě nezkušený a také nijak výjimečně inteligentní Ibrahim - teď už Ibrahim I.
Chvíle klidu - a pak to přišlo...
I když se to jeho okolí mohlo zpočátku zdát nepochopitelné, díky velkovezírovi, který v podstatě říši řídil, fungovala v začátku Ibrahimova panování Osmanská říše neobyčejně dobře. To ovšem jen do okamžiku, kdy se panovník se svým nejvyšším úředníkem (a hlavně jeho přisluhovači) neshodl a jak to tak bývalo, velkovezír v tu chvíli nepřišel jen o místo, ale také o hlavu. Od té chvíle to šlo s říší z kopce. Sultán naplno ukázal, jak neschopným vládcem vlastně je a že mnohem víc než rozkvět vlastního území a klid lidu ho zajímá vlastní potěšení, hlavně to v harému. Počet žen, které žily poblíž Ibrahima, se rychle rozrůstal a stejně rychle se šířily zprávy o Ibrahimově - velmi kulantně řečeno - prazvláštním chování.
Matka mu kupovala konkubíny
Ženy, které nuceně přicházely do sultánova harému, často kupovala na trhu sultánova matka. Jen málokterá z nich přitom unikla Ibrahimovu znásilnění a jeho milostné hrátky mívaly i jindy velmi podivný průběh. Známým se stal také svoji zálibou v ženách víc než kyprých tvarů, a tak dokonce přikázal vyhledat tu nejtlustší ženu, jaká kde žije, aby se s ní mohl potěšit. Stalo se - jeho poddaní hledali tak dlouho, až se jim podařilo najít ženu takových rozměrů, která jejich panovníka uspokojila. Svoji milenku pak doslova obletoval, stala se jeho oblíbenkyní. Ibrahim se skutečně zamiloval.
Nejtlustší milenka dosáhla svého
Nová žena jeho srdce ale dobře věděla, jak velkou konkurenci by mohla mít v desítkách a stovkách krásných mladých a štíhlých žen, které žily v harému. A protože žena často dokáže téměř vše, co si zamane, dosáhla svého i nejtlustší žena, jakou kdy Ibrahim viděl. Netrvalo to dlouho a všechny jeho bývalé milenky, společnice a konkubíny skončily velmi nešťastně. Všechny - až na jednu jedinou, která tak mohla vypovědět, co se v paláci vlastně stalo - skončily ve vodách Bosporu. Víc než osud bezmála tří stovek žen ze sultánova harému ale lid trápila bída, způsobená válkou s Benátkami.
Konec sultána Ibrahima I.
To už bylo moc nejen na lid Osmanské říše, ale i na lidi ze sultánova okolí, k nimž se dokonce přidala i jeho matka. S jejím požehnáním tak byl nejen vyhnán, ale dokonce i krutě zabit nový velkovezír, který pro lid ani říši nic dobrého nevykonal. Nakonec přišla řada i na samotného sultána. Také v jeho případě matka jistě s víc než těžkým srdcem souhlasila s nejhorším - Ibrahim I. byl popraven, jak bylo zvykem, uškrcením. Jeho matka sledovala trest z okna...
Zdroj: en.wikipedia, ranker.com
KAM DÁL: Slavné lupínky, které jí půlka planety k snídani: Vymyslel je podivín jako zbraň proti masturbaci.
