Nejstarší hrob už z morové epidemie. Pozemky olšanských hřbitovů koupila Praha už v 16. století
Dušičky už jsou za námi, ale o hroby svých nejbližších se stále staráme. V tomto čase je tak vhodná příležitost si nejen svíčkou posvítit na pražské hřbitovy a jejich historii. Začít nelze jinde než na Olšanském hřbitově. Největší pohřebiště na území hlavního města je počtem pochovaných pravděpodobně největší i v rámci České republiky. Jak hřbitovy na Žižkově vůbec vznikly?
Olšanské hřbitovy jsou opravdu rozsáhlé území. Konkrétně se jedná o 50,17 hektarů, které spadá pod Prahu 3. Celkem 12 hřbitovů, jež tvoří tento opravdu velkolepý areál, neprojdete snad ani za jeden den. Místo, které patří zemřelým, kde lidé vzpomínají a truchlí, má také hlubokou historii. Jedno z nejzajímavějších míst Prahy má historii už od 16. století.
Od rytíře
Pozemky, kde byl úplně zpočátku zamýšlen velký hřbitov pro Pražany, ležely na území tehdejší staré osady Wolšany. Odtud tedy současný název Olšanské hřbitovy. Pražská obec tak v roce 1558 zakoupila od rytíře Viléma z Hradešína právě tyto pozemky, aby zde zřídila morový hřbitov. První očekávaná a silná morová rána pro Prahu přišla až v roce 1680. Tehdy údajně během několika týdnů zemřelo v Praze více jak 32 tisíc obyvatel. V roce 1679 tak vznikl dodnes největší hřbitov na Olšanech, který nese přirozeně název hřbitov I.
Hřbitov vysvětil roku 1680 svatomartinský farář Jan Václav Olomoucký. O dva roky později byl postaven kostel svatého Rocha, který je zasvěcený patronům na ochranu proti moru - tedy svatému Rochovi, svatému Šebestiánu a svaté Rosalii. Těla zemřelých byla ukládána do šachet hloubených právě v okolí kostela. Druhá vlna moru v letech 1713-1714 přinesla dalších 12 tisíc mrtvých, což znamenalo nutné rozšíření celého areálu. Velké změny však Olšany ještě čekaly.
Reforma hřbitovů
Zcela zásadní pro následný rozvoj a velikost hřbitova bylo rozhodnutí císaře Josefa II., který v roce 1787 vydal několik nových dekretů a jeden z nich obsahoval zákaz pohřbívat za branami Prahy. Olšanské hřbitovy budou nadále sloužit jako ústřední katolický hřbitov pro pravý břeh Prahy. Morový hřbitov se tak proměnil na obyčejné pohřebiště pro Pražany a zároveň byl založen hřbitov II., který vysvětil biskup Krieger.
Postupně se v následujících letech hřbitov stále rozšiřoval. Některé staré části zanikaly, další nové vyrostly. Na Olšanech se pohřbívalo nově také do hrobek a stal se z nich opravdu velký hřbitov. Hřbitov I., který je už několik desítek let zrušen, připomínají náhrobky nasazené na zdi a kolem ní v těsné blízkosti kostela sv. Rocha.
Zároveň v celém rozsáhlém objektu najdeme i židovský hřbitov, kde je pochován třeba Franz Kafka, či pravoslavný hřbitov a místo, kde leží vojáci Rudé armády, kteří pomáhali osvobozovat Prahu na konci druhé světové války. Stejně jsou zde Čestná vojenská pohřebiště obětí 1. světové války a legionářů, československých letců Royal British Air Force, ale také oběti Pražského povstání.
Slavní pohřbení
Mezi celkem skoro dvěma miliony zemřelých je také velké množství známých a pro náš národ významných osobností. Třeba student Jan Palach či příbuzní - konkrétně syn a vnučky - T. G. Masaryka. Leží zde také první komunistický prezident Klement Gottwald, zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, slavní obrozenečtí literáti Kollár, Karel Havlíček Borovský, Karel Jaromír Erben, ale také obrozenec Josef Jungmann.
Z nové doby jsou to třeba Jan Werich a Jiří Voskovec, Ladislav Smoljak, Vladimír Menšík či legendární hokejový trenér Ivan Hlinka. Na židovském hřbitově kromě Kafky leží také Ota Pavel a třeba také Jiří Orten.
KAM DÁL: Televizní seriály socialismu. Ideologická Žena za pultem a legendární Nemocnice na kraji města.
