Nejtragičtější mise Apolla ani nevzlétla, kosmonauti uhořeli ještě na Zemi
Trojice astronautů Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee se měla připravovat na první pilotovaný let programu Apollo, který měl dobýt Měsíc. Jenže trojici nebylo souzeno ani vzlétnout a čekal je hrůzný konec v plamenech.
Program Apollo měl za cíl dostat Američany na Měsíc dříve, než se to podaří Sovětům. Spěchalo se, technologie se teprve vymýšlely a zkoušely. Třeba kabina Apolla měla poměrně dost nedodělků a závad, Grissom ji označil za „příšerný křáp“.
Všechno se pořád měnilo, takže nakonec první posádka Apolla zjistila, že se kabina trenažéru a reálná kabina na raketě dost liší. Kosmonauti i samotná NASA požadovali po firmě North American Aviation, která kabinu dodala, aby ji kompletně předělala nejen kvůli nedodělkům, ale i kvůli množství hořlavého materiálu v kabině.
Kosmonauti na testovací misi
Zástupci firmy vyhrožovali, že se kvůli tomu nestihnou termíny, a tudíž se v závodech o Měsíc dostanou do čela Sověti. Nakonec NASA na své požadavky rezignovala a vše zůstalo tak, jak chtěl dodavatel. Hlavní problém zůstal v použití suchých zipů, které byly neuvěřitelně hořlavé a bylo jich všude plno.
Trojice astronautů zuřila, dokonce vyzvali šéfa celého projektu Joe Sheaua, aby s nimi absolvoval testovací let a přesvědčil se, v jakém stavu kabina je. Sheauovi se do kabiny nechtělo, takže odmítl, vzít to za něj chtěl Donald Slayton, ředitel letových posádek, ale nakonec se od toho nápadu upustilo.
Trojice tak 27. ledna roku 1967 vyjela výtahem na startovací rampě podél rakety Saturn B do kabiny. Cílem byl cvičný start, při kterém by raketa vyletěla a v určité výšce by došlo k nouzovému oddělení kabiny na padáku a dosednutí zpět na Zemi. V kabině ale nefungovalo spojení, astronauti si stěžovali na podivný zápach, ve sluchátkách praskala statická elektřina, což nevěstilo nic dobrého. Nakonec byla nařízena pauza, během které měli technici zjistit, co se vlastně děje, a závady odstranit.
Dostaňte nás odsud!
Jenže už to nestihli. Z kabiny se najednou ozvalo zoufalé volání Chaffeeho: „Požár, máme tady požár!“ Zřejmě došlo ke zkratu a v kabině začalo hořet. Atmosféra v lodi byla plná obohaceného kyslíku, což bylo pro šíření požáru naprosto zásadní. „Dostaňte nás odsud! Hoříme!“ To byla poslední slova, která zaznamenali v řídícím středisku.
Uvnitř malé kabiny trojice astronautů bojovala zoufalý zápas s plameny. Nebylo možné se dostat ven, kyslík živil oheň, který proměnil kabinu v jednu velkou pec. Obal kabiny praskl, ven se valil kouř, část materiálu se úplně roztavila. Uvnitř nikdo nepřežil, všichni tři kosmonauti se udusili a předtím utrpěli popáleniny. Testovací let Apolla 1 skončil obrovskou tragédií.
Amerika byla v šoku, samozřejmě se hledali viníci a obětní beránci. Najednou se hnuly všechny ty věci, o které astronauti před svým startem žádali. Hořlavé materiály byly vyměněny, kabina kompletně přepracována, změnily se i startovní postupy, nic z toho už ale trojici život nevrátilo. Na druhou stranu mise Apollo probíhala nadále bez větších problémů a americké lodě nakonec dosedly opakovaně na měsíčním povrchu dávno před Sověty.
Zdroj: washingtonpost.com
KAM DÁL: Jak to dělaj kosmonauti aneb historie vesmírného záchodu.
