Obchodní domy Brouk a Babka znal každý. Pošťáci měli velkou slevu
Nejznámější byla sice Bílá labuť, ale ani obchodní domy na Letné neměly nikdy o zákazníky nouzi. Své filiálky postavila firma Brouk a Babka v průběhu 20. a 30. let minulého století i v řadě dalších měst naší republiky. Díky nejmodernějším obchodním metodám, získaným v USA, obchodní intuici a nadání i vždy pečlivě kalkulovaným nízkým cenám zboží zaznamenávala firma jeden úspěch za druhým. Vše skončilo až zestátněním v roce 1948.
Dva bývalí spolužáci z obchodní školy - Jaroslav Brouk a Josef Babka - založili společnou firmu v roce 1908 - Jaroslav Brouk (narozený v roce 1884 v obci Hlince na Plzeňsku) otevřel v pražských Holešovicích prodejnu s koloniálním zbožím (tedy především kávou a čajem). Oba majitelé si od začátku uvědomovali význam reklamy a vynakládali na ni velké částky.
Hned v roce 1910 ale Josef Babka společný podnik zase opustil (podle některých zdrojů kvůli nemoci) a odešel do Klatov, kde nadále obchodoval. Souhlasil ale s tím, že název firmy Brouk a Babka zůstane beze změny.
Pražská firma se zaměřila na prodej textilu a galanterie; nicméně další rozvoj je již zásluhou především Jaroslava Brouka a jeho obchodního nadání.
Komplex obchodních domů na Letné
V roce 1914 pracovalo v pražské firmě kolem 30 zaměstnanců, včetně manželky majitele paní Josefy Broukové. Firma koupila budovu v Belcrediho třídě na Letné, ve které Jaroslav Brouk plánoval vybudovat moderní obchodní dům podle zahraničních vzorů.
S přestavbou se začalo ihned po skončení I. světové války a brzy byl obchodní dům otevřen pro veřejnost.
Budovu upravil pro potřeby obchodního domu architekt Jan Gillar a následné úpravy probíhaly i za provozu. V roce 1925 byl zakoupen i protilehlý činžovní dům ve Veletržní ulici (č.p. 820/73) a dvůr mezi oběma domy se proměnil v prodejní dvoranu.
Pro vystěhované nájemníky z tohoto domu Jaroslav Brouk koupil a dostavěl sousední rozestavěný dům, ve kterém pak i sám s rodinou bydlel.
Obchodní úspěch
Letenský obchod ležel sice mimo centrum Prahy, ale přesto se sem sjížděli zákazníci z celého města. Díky propracované obchodní politice a obrovské nabídce zboží to bylo výhodné; navíc pro některé zaměstnance jiných organizací (například pro pošťáky) nabízela firma speciální slevy, takže ti sem jezdili i skutečně zdaleka.
U Brouka a Babky se prodávalo vše - od potravin a drogistického zboží přes oblečení, bytový textil, šicí stroje, radiopřístroje či fotopřístroje, hudební nástroje apod. až po motorky a kola, pro něž měla firma vyhrazenu další prodejnu v dnešní Haškově ulici č. 8.
Mezi jednotlivými patry obchodního domu, vyhrazenými oddělením se vždy logicky navrženým způsobem obsluhy, jezdily kapacitní výtahy, prostory měly ústřední topení, účinnou ventilaci a parketové podlahy.
Skvělou novinkou byly dětské koutky. V každém oddělení byl telefon a přípojka potrubní pošty. Prodej byl možný i na úvěr a s využitím zásilkové služby. Pro prodávající personál byly k dispozici šatny s odpočinkovými místnostmi, kantýna i terasa s lehátky a stolky. Roku 1928 si firma pronajala velké prostory také v nedalekém Veletržním paláci.
Expanze do dalších měst
Obchodní domy Brouk a Babka postupně vznikly v řadě dalších velkých měst v Československu. Díky vkusu a vizionářské genialitě Jaroslava Brouka šlo ve většině případů o funkcionalistické stavby, z nichž některé jsou dodnes ozdobou těchto měst. Byly postaveny v Moravské Ostravě, Plzni, Brně, Českých Budějovicích, Liberci a Bratislavě.
Zcela jedinečným se stal obchodní dům Bílá labuť, který firma otevřela v Praze na Poříčí 18. března 1939, tedy tři dny po začátku německé okupace. Mezi první zákazníky patřili němečtí vojáci a důstojníci, kteří - nejen zde - využívali výhodně nastaveného kurzu marky k české koruně.
Po roce 1948 byla firma Brouk a Babka znárodněna a oba majitelé (i jejich rodiny) byli perzekvováni. První z obchodních domů této sítě byl přejmenován na Obchodní dům Letná - mezi lidmi však název Brouk a Babka zůstal natrvalo vepsán do povědomí a mnozí jej nezapomněli dodnes.