Polský Havel ze zcela jiných poměrů. Lech Walesa nebyl z bohaté rodiny, ale elektrikář z loděnice

Rozdílnější osobnosti bychom mezi revolucionáři v roce 1989 hledali jen těžko. V Československu se hlavní vůdčí silou stal dramatik, politický vězeň a syn z buržoazní rodiny Václav Havel. 

Muž, jenž byl finančně nezávislý na příjmech v socialistickém Československu, expandoval díky svým divadelním hrám po celém západním světě a odpor vůči totalitnímu režimu vyvrcholil sepsáním Charty 77. Intelektuál a disident se následně v listopadových dnech roku 1989 stal kandidátem na prvního pokomunistického prezidenta. V Polsku se odehrál zcela jiný příběh a muž, jenž po konci sovětského vlivu dostal mandát zemi přivést do demokratické éry, rozhodně nevyrostl v bohaté rodině. 

Silně věřící rodina

Lech Walesa se narodil do rodiny tesaře a ženy v domácnosti se silným vztahem ke křesťanské víře, což není v Polsku velké překvapení. Walesa je dodnes hluboce přesvědčeným katolíkem a zpětně se nechal slyšet, že právě víra mu pomohla v těžkých časech, kdy se stal vůdcem Solidarity. 

Elektrikář v Gdaňských loděnicích se v roce 1976 stal velmi aktivní politickou figurou, protože to byl právě on, kdo na sebe vzal zodpovědnost organizovat a vést protesty a na základě toho byl také propuštěn z práce. O dva roky později se stal členem ilegální odborové organizace, kde se sešel s dalšími později velmi úspěšnými politiky, jako byl Lech Kaczynski či Bogdan Borusewicz. Když 14. srpna 1980 začaly velké protesty v Gdaňských loděnicích, byl to právě on, kdo stál v čele odborové síly. Tyto události rozpoutaly vlnu, která se z Gdaňsku rozšířila do celého Polska. 

Téměř rok ve vězení

Když vláda částečně ustoupila velkému tlaku ze strany protestujících, stal se Lech Walesa odborovým předákem, což zastával do 13. prosince 1981, kdy byl zatčen a na 11 měsíců vzat do vězení. Po propuštění se vrátil v roce 1983 na post řadového elektrotechnika, ale zároveň mu z Osla přišla zpráva, že je nominován na Nobelovu cenu míru, kterou následně dostal. Tu si ovšem osobně nepřevzal, protože se obával, že by mu nebyl umožněn návrat do Polska. 

Od roku 1987 se tak posílen podporou ze západu pustil do další odborové činnosti, která vyvrcholila vyhlášením stávky v roce 1988, jež měla být politickým impulsem pro posílení vlivu Solidarity. Osmdesát dní stávky donutilo komunistický režim jednat a Walesovi se podařilo dostat Solidaritu na oficiální politickou mapu Polska, což se zcela naplnilo v roce 1989, kdy vyhrála první volby a stala se tak první zvolenou nekomunistickou stranou v socialistickém bloku pod vlivem Sovětského svazu. 

Agent tajných služeb? 

Už 15. listopadu tak bylo Walesovi umožněno jednání s USA a mohl tak naplňovat postupnou přestavbu a změnu politického systému k demokratickému režimu. 9. prosince se na pět let stal polským prezidentem, ale velmi rychle šla jeho obliba rapidně dolů. Získal pověst člověka, kterému se nic nelíbí, protože neustupoval ze své kritiky politických poměrů ani v demokratickém a kapitalistickém systému. 

Mnohokrát se také vyjádřil, že je třeba kapitalistický režim reformovat, což je logické vyústění politických poměrů, z kterých se osobnost Lecha Walesy narodila. Odborář, držitel Nobelovy ceny a bývalý elektrikář prožil také kauzu kolem nařčení, že v letech 1970 až 1976 podepsal spolupráci s tajnými službami, kdy pro ně měl pracovat pod krycím jménem Bolek. Byť ho v roce 2000 polský soud očistil, sám svůj podpis na dokumentech přiznal s tím, že se jednalo fiktivní spolupráci. 

Zdroj: Česká televize, Český Rozhlas

KAM DÁL: Diktátor s tváří neviňátka. Generál Tódžó rozpoutal peklo v Pacifiku