Rakousko-uherskému vladaři bylo 56 let, když si začal s herečkou Kateřinou Schrattovou. Jednalo se o „pragmatický vztah“, kdy šlo hlavně o to, zmírnit jeho osamocenost po odcizení s císařovnou. Dům, který Kateřině velkoryse daroval, byl „také místem politických setkání, pro která se úřední postup nehodil“, jak tvrdí Franz Herre v knize Císař František Josef I.

Císař a jeho diva

První setkání císaře a slavné herečky trvalo nezvykle dlouho. U audience se projednávaly její dluhy, které císař přislíbil doplatit, aby se mohla stát dvorní herečkou. A protože měla talent a důvtip, císaře učarovala natolik, že si z ní udělal svoji „duchovní přítelkyni“. Kateřina tenkrát byla tak vyvedená z míry, že z jejích úst vypadla tato slova: „Excelence, teď už nevím, co jsem chtěla říct.“

Císař Schrattovou vyznamenal hodností „předčitatelka Jejího Veličenstva císařovny“, daroval jí dvě vily a roční apanáž. Dostávala drobné dárky a cenné šperky. Rád k ní chodíval na ranní kávu nebo na oběd. „V každém případě dům Kateřiny Schrattové byl pro císaře oázou pohody; zde si mohl pohodlně sednout do lenošky, natáhnout nohy, namočit si rohlík do kávy, uvolnit se – prostě být nakrátko císařem mimo službu, šťastným mužem, o něhož se pečuje,“ vypráví Franz Herre.

Nevěrnice nevěrná

Kateřina nebyla žádné neviňátko a nelámala si moc hlavu s věrností, ačkoliv císař navzdory jejím milostným avantýrám zůstal na prvním místě. V její posteli se na čas ohřáli bulharský panovník Ferdinand I. a slavný badatel hrabě Hans Wilczek. „Na Wilczeka byl císař stejně žárlivý jako na ‚Bulhara‘. František Josef však ani v takových případech neodkládal svou noblesu,“ vysvětluje Georg Markus v knize o Kateřině Schrattové.

Jeden čas ji pronásledoval Felix Weiner, který za ní procestoval snad celou Evropu. Dokonce jí nabídl sňatek, což ona hrdě odmítla. Císař o všem věděl a podivoval se nad jeho neslušností a netaktností. Weiner prošustroval na svých cestách za Schrattovou jmění. Doslova „ho přivedly na mizinu náklady spojené se sledováním častých cest paní Schrattové a v zoufalství se při své štvanici v lázních Ischlu pokusil požádat o peníze policejního úředníka Bayerla, který měl na starosti císařovu ochranu“, jak vypráví Georg Markus. Tento zoufalý čin považoval císař za vrchol drzosti.

Prkna, co znamenají svět, a protekce

Byla nejen vynikající herečka, ale i diplomatka, což jí zajistilo pevné místo v císařské přízni. Svého vlivu využívala pro blaho divadla a dalších kolegů a kolegyň. Byla otevřená, rázovitá, svéhlavá, dobrotivá a nápomocná. „I jiným dopřávala podíl na svém štěstí, rozdávala plnými hrstmi dárky, především umělcům a podobným lidem,“ tvrdí Franz Herre. 

Její vztah k císaři ji přiměl, aby orodovala za jiné a využívala protekci. Přimlouvala se často za svého manžela a hereckou honoraci. Někdy císař přimhouřil oči a vyhověl jejím prosbám, ale stalo se, že neustoupil. „Tak docházelo k nesčetným intervencím a císař si nechával všechny prosby Schrattovou přednést. Zdálo se, že ho těší, když může tímto způsobem prodloužit čas strávený hovorem s milovanou ženou,“ uvádí Georg Markus.

Život bez císaře

Nikdo tu není věčně a ani císař nebyl jednoho dne ušetřen smrti. Jeho skonem skončila nejen monarchie, ale strmý pád postihl i Schrattovou, která přišla o štědrého chlebodárce. Zhroutil se jí celý svět. „Penzionovaná herečka měla císaře přežít skoro čtvrt století. Ale nežila už v novém, reálném světě, úplně se stáhla do ústraní a žila ve snech, ve vzpomínkách na dobu, kdy patřila ke dvoru,“ uvádí Georg Markus. Úmrtím vladaře skončil milostný příběh, který trval skoro třicet let.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Císařovna Sisi znechutila manžela Františka Josefa I. svým tělem. Co na něm bylo tak ohavného?