Psala se zde historie národa i ideály husitské revoluce. V Malešově vojsko Jana Žižky na hlavu rozdrtilo Pražany

Místní název obce je odvozen od jedné z pověstí. Ta vypráví o bohatém kutnohorském měšťanovi Malešovi, který tu založil dřevorubeckou kolonii. Osadníci zásobovali nedaleké stříbrné doly dřevem a dřevěným uhlím z milířů. První historická písemná zmínka o Malešovu je z roku 1303, kdy tvrz vlastnil jakýsi Přibyslav.

Z dalších četných a známějších majitelů je to rodina Ruthardů z Kutné Hory, legendární husitský hejtman Ondřej Keřský z Římovic, několik pokolení z rodu Oštejnů a z posledních pak Karel, sv. pán z Dalberga a Salm.

Celonárodní dějiny

Okolí Malešova je proslulé událostmi, který mají co do činění s historií celého našeho národa. Roku 1421 hájil Václav Martin Kladný z Těchlovic na Malešově místní tvrz proti Pražanům. Snažil se tak obhájit zájmy Kutné Hory při obsazení funkce mincmistra.

Jdu s hlavou vztyčenou: Dcera Milady Horákové vzpomíná na poslední setkání s maminkou i komunistický teror

Zvlášť památným se stal Malešov během období husitských válek v roce 1424. Tenkrát táborské vojsko Jana Žižky z Trocnova na hlavu porazilo Pražany a na delší dobu tak uhájilo ideu husitské revoluce. Ještě v dnešní době jsou zde patrné okopy a náspy pruského dělostřelectva z let 1742 a 1756, kdy zde tato vojska hledala místo účinného odporu.

Současný Malešov žije celkem poklidně. Je zde také základní škola s bohatou historickou tradicí, sportovní areál s fotbalovým a tenisovým hřištěm, sbor dobrovolných hasičů nebo rekreační rybník s ubytovacím zařízením a také možností občerstvení. Do katastru obce zasahuje vodní plocha zdrže na Vrchlici, která byla vybudována v letech 1966 až 1970.

Dominantní tvrz

Tvrz Malešov stojí na vyvýšené skalnaté terase, která se tyčí nad údolím říčky Vrchlice, a to západně od malešovského kostela sv. Václava. Přístup k ní byl od severu, kde byl také ve skále vylámán dnes již zasypaný příkop. Zhruba obdélný a mírně nepravidelný areál byl ohraničen kamennou hradbou, na západní straně pak zesílen parkánem a dvěma věžemi: dodnes dochovanou severozápadní a druhou větší (údajně s vězením), která stávala na jihozápadě.

Nad příkopem na severu byla během 16. století postavena renesanční obdélná budova s konírnami a velkou síní v patře, ale následně v 19. století zanikla. Měla ale zásluhu na tom, že určitou dobu se brala tvrz jako zámek.

Vláda rozhodla, že lidé přijdou o práci. Města budou propouštět, škrtají investice, obce se nebudou rozvíjet

Ústředním objektem tvrze je mohutná hranolová obytná věž, stojící volně v nádvoří na nejvyšším místě skály. Přístup do ní umožňoval sedlový portálek s padacím můstkem ve třetím podlaží. Donjon kryje stanová střecha s barokní lucernou. Budova sýpky je pak novověká, přičemž pochází až z 19. století.

K vidění je stále hodně

V rámci interiéru stojí za zmínku fakt, že jsou stropy trámové. V budově sýpky současný majitel zřídil funkční model gotického krbu a v postupně restaurovaných interiérech umisťuje novodobé kopie dobových mobiliářů.

Hlavní stavba malešovské tvrze, mohutná obytná věž, se dochovala až do současnosti. Podobu získala při utilitárních barokních úpravách v 18. století. K věži přiléhá budova novověké sýpky. Z původního opevnění se zachovala část obvodové hradební zdi a severozápadní obranná věž, při níž dodnes spatřuje dvojitý opěrák parkánové hradby.

Z dalších památek stojí za zmínku kostel sv. Václava, židovský hřbitov, socha svaté Barbory nebo zatopená ves Stará Lhota, nyní součást vodní nádrže Vrchlice.

KAM DÁL: Štěpánce před dvaceti lety zjistili, že má nevyléčitelnou nemoc. Bojuje, dokonce porodila zdravého syna.