S neandertálci jsme geneticky téměř stejní. Nový objev ukazuje, jak moc jsme si podobní
Homo sapiens a neandertálci jsou si blízcí více, než se dříve předpokládalo. Odborníci naznačují, že se náš druh mohl oddělit od neandertálců před 408 000 lety, což je „podstatně později“, než říkaly odhady v minulosti. Ruku v ruce s tím jdou ale problémy, které si zřejmě neseme dodnes.
Neandertálci jsou vyhynulým druhem hominidů, kteří žili v Eurasii ještě před 40 000 lety. Fosilní pozůstatky odhalují některé znatelné fyzické rozdíly mezi nimi a homo sapiens, jako je širší pánev či těžší kosti. Stále více důkazů, které přinesla například studie zveřejněná v magazínu BMC Genomic Data, ukazují, že našim bratrancům s hustým obočím jsme podobni víc, než jsme si mysleli.
Neandertálci měli cit pro umění, byli přizpůsobiví a vysoce inteligentní. Zdá se, že si dávali velký pozor, když pohřbívali své mrtvé, což naznačuje, že byli citliví a vnímali emoce. Možná to dokonce znamená, že si plně uvědomovali vlastní smrtelnost a přemýšleli o ní.
Výsledky podporují nedávné poznatky
Odborníci dlouho diskutovali o tom, kdy žili poslední společní předci neandertálců a lidí, v tomto bodě se totiž dva různé druhy vydaly na své evoluční cestě vlastním směrem. Analytici na univerzitě v Tel Avivu nedávno použili počítačový software nazvaný BEAST2 ke studiu genomu obou druhů a vypracování TMRCA (Time to Most Recent Common Ancestor).
Jejich zjištění naznačují, že k rozkolu mezi moderními lidmi a neandertálci došlo právě před 408 000 lety – což je překvapivě pozdě. Tento nejnovější odhad z Tel Avivu je založen na matematickém modelu, nebyl vyvíjen ve spolupráci s archeology ani paleoantropology. Nicméně výsledky jsou v zásadě v souladu s jinými nedávnými poznatky.
Stále ovlivňují lidskou populaci
Další nedávné důkazy z fosilií a DNA totiž naznačují, že neandertálská linie a linie moderního člověka se oddělily před 500 000 lety až 650 000 lety. Předchozí odhady naznačovaly, že k divergenci mohlo dojít před více než 800 000 lety.
Přesto se od nás neandertálci prakticky nevzdálili, nikam daleko „neutekli“. Geneticky jsme na 99,7 procent identičtí a je naprosto jasné, že mezi druhy znovu a znovu docházelo k nekontrolovatelnému křížení.
Geny pocházející z neandertálců převládají zejména u lidí evropského původu, kteří mají asi 2 procenta svých genomů od neandertálských předků. Tyto geny dodnes ovlivňují lidskou populaci, jako je velikost nosu, zranitelnost vůči virovým infekcím apod.
Zdroje: nhm.ac.uk, iflscience.com, quora.com
KAM DÁL: Vojna za komunistů byla pakárna, muži umírali po stovkách. Soudruzi měli výhody, obyčejní kluci trpěli.
