Sériová vražedkyně Belle Gunness bez výčitek popravovala muže i vlastní děti. Spravedlnost na ni byla krátká

Brynhildino bezstarostné mládí  nebylo nijak dlouhé. Už ve čtrnácti letech začala pracovat na farmě a hned začala pilně šetřit na cestu do Ameriky, kde tou dobou už žila její starší sestra Nellie. Podařilo se a ve dvaadvaceti letech už žila v Chicagu a pracovala nejdříve jako služka, později ale našla místo v řeznictví, kde se pustila do porcování masa. 

První svatba, první vraždy

Přišel rok 1884, Brynhild se vdala se za majitele cukrárny, která ale brzy (stejně jako i jejich dům) vyhořela. Šlo samozřejmě o pojistnou událost. To by se ještě snad dalo pochopit. Jenomže tak jako dům pojistila Belle také svoje vlastní děti - a bohužel, i tyto pojistky byly brzy vyplaceny. Obě děti zemřely v útlém věku oficiálně na zánět tlustého střeva, který byl ale s největší pravděpodobností vyvolán otravou. Další pojistku uzavřela i na svého manžela. Kdyby býval jen trochu přemýšlel, mohlo ho napadnout, že je v nebezpečí. A také že byl. Jenomže Belle se rozhodla ze svého podnikání dostat co nejvíc, a tak její manžel docela “náhodou” zemřel právě v den, kdy jedna uzavřená pojistka ještě končila a druhá už platila. Zdrcená vdova sebrala peníze z obou pojistek a pro jistotu se přesunula do Indiany. Jistota je jistota…

Vdovec netušil, komu svěřuje dcerku

V Indianě se Belle znovu vdala, jejím dalším manželem a také plánovanou obětí byl vdovec Peter Gunness, otec malé dcery. Belle si dělala od počátku zálusk na další několikatisícovou pojistku, ale tentokrát jí stáli v cestě hned dva lidé. Malé děvčátko zemřelo jen několik dní poté, co se Belle do domu nastěhovala, a její otec přežil jen o několik měsíců déle. Policii sice byla úmrtí podezřelá, ale Belle se dokázala i tentokrát trestu vyhnout. Rozbitá manželova hlava byla prý následkem úrazu a jeho dcera zemřela z neznámých důvodů. 

Oběti na inzerát

Belle se stala poměrně dobře zajištěnou vdovou, a tak si mohla dovolit lákat další muže. S pomocí inzerátů získávala další a další nápadníky, jejichž cesta za vyvolenou ženou ale byla také tou poslední, na kterou se vydali. Jediné, co po nich zbylo, byly jejich věci a peníze, které s sebou přivezli. V kraji ale byli cizí, a tak je nikdo ani nehledal. Jak skončili? O tom bylo i po letech těžké mluvit. 

Požárem to začalo, požárem to taky skončilo… 

Jestliže první pojistku inkasovala Belle za požár, tak také právě oheň všechno (možná) ukončil. Rozhodně se požár statku, na kterém tehdy i se svými dalšími třemi dětmi žila, stal poslední epizodou, ve které tato krutá žena vystupovala. Právě tady bylo nalezeno tělo zavražděné ženy bez hlavy a stejně tak tělíčka tří Belliných dětí. Požár ale odkryl i další strašlivé skutečnosti. Všude okolo domu byly objeveny mělké hroby a v nich zohavená těla obětí masové vražedkyně, která měla být tou dobou již po smrti. Byla to ale skutečně pravda? Podle některých výpovědí se nalezené ženské tělo tomu Bellinu ani nepodobalo. Bylo výrazně menší a také štíhlejší. 

Spravedlnost na ni nedosáhla - a co Boží mlýny? 

Jasným závěrem, který mohl z takového zjištění vyplynout, bylo, že stejně jako v předchozích případech, i tentokrát se podařilo vražedkyni uniknout spravedlnosti, když ale na místě nechala své vlastní děti napospas plamenům. I když se ještě poměrně dlouho množila hlášení, že náhodní svědci tu či jinde Belle viděli, nikdy se nepodařilo v žádné z označených podezřelých žen vražedkyni poznat. Pokud tedy skutečně ničivý požár jen zinscenovala, dožila pravděpodobně v klidu někde v ústraní, nepoznána ani sousedy a ani strážci zákona. O tom, jestli Boží mlýny skutečně alespoň pomalu domlely, se tak můžeme jen dohadovat.

Zdroj: en.wikipedia, Strange Remains, Criminal Encyclopedia

KAM DÁL: Císařpán František Josef I. a jeho bratři: pavlačová drbna, výstavní arcivévoda a milovník přírody