Smradlavý Adolf Hitler: Páchl tak, že s ním lidé nemohli vydržet v jedné místnosti. Léčil se výkaly bulharského rolníka

Zlý, krutý a bezcitný masový vrah, který jedním mávnutím ruky odsoudil k trestu smrti tisíce a miliony nejen židů,  ale i dalších Evropanů, trpěl v soukromí problémem, který musel jeho život hodně omezovat. Svým způsobem bychom mu to mohli s trochou zlomyslného pocitu minimálního zadostiučinění i přát, ale s jeho potížemi se museli vyrovnávat i lidé v jeho okolí.

Nafouknutý Hitler

O co vlastně šlo? Adolf Hitler trpěl neobyčejně silnou plynatostí, a to zvláště po jídle, kdy se mnohdy raději hodně rychle vzdálil třeba od večeře na večírku. Hosté se mohli jen dohadovat, co se vlastně stalo. Jejich vůdce se ale jen v tichu a klidu soukromí vyrovnával s docela obyčejnými větry, tedy s takovou jejich intenzitou, že nebylo možné ji společensky tolerovat. Kdyby nešlo o jednoho z největších vrahů světových dějin, asi by nám ho bylo líto. 

S Hitlerem v jedné místnosti? Za trest... 

Se střevními problémy se Adolf Hitler potýkal už od malička. Od mládí jej trápily křeče v břiše – zvláště po některých jídlech – a jak šel čas a vůdce stárnul, vše se zhoršovalo. Pobyt ve stejné místnosti s Führerem byl podle všeho mnohdy doslova očistec. A právě to byl jeden z důvodů, který dovedl Hitlera k tak zdůrazňovanému vegetariánství, i když ani to podle všeho nebylo tak docela bez výjimky. 

Vegetarián z donucení

Nacistický šéf měl, stejně jako většina z nás, rád dobré jídlo. Popsané problémy ho ale nakonec přece jen dovedly k lékaři, i když se tomu dlouho bránil – jednak ze studu a pak také z obavy o vlastní život. Právě na doktorskou radu potom do svého jídelníčku zařadil více vlákniny, zeleniny a prakticky se vzdal masa. Knedlíčkovou polévku si ale neodpustil ani poté. 

Dieta vůdcovy problémy podle všeho tak docela nevyřešila, ale k lepšímu se tahle prekérní situace přece jen pohnula. Odér, který se rozprostíral kolem Hitlera, byl o něco snesitelnější. A už jen to byla tak trochu výhra. 

Šarlatán po vůdcově boku

O Hitlerovi se obecně ví, že důvěřoval všemožným šarlatánům a lékaře i léčebné metody si vybíral podle prapodivných kritérií. A tak se také stalo, že jednou z metod, která ho měla jeho smrdutého problému zbavit, byly injekce slabého roztoku jedu na krysy. Když už víme tohle, můžeme si říkat, že nás nic dalšího nepřekvapí – ale určitě se ještě něco najde. Tak třeba fakt, že se na tácu s jídlem, které jako poslední pozřel ve svém bunkru, našly malé černé tablety, které patrně už nepovažoval za nutné polykat. Když se pak zvídavý doktor pídil po původu pilulek, bylo zjištěno, že šlo o Mutaflor, lék předepisovaný Hitlerovi jeho lékařem Morellem.

Podivné tabletky z lidských výkalů

Podle popisku šlo o kultivovaný trus energického, zdravě žijícího bulharského rolníka. Jeho zdravé trávicí bakterie měly nastartovat uzdravování střev i u dalších lidí. Nakolik to myslel doktor Morell s vůdcem dobře a jakou roli v jeho nadšení výkaly bulharského rolníka hrál jeho vlastní podíl ve farmaceutické firmě, která pilulky vyráběla, to si můžeme jen domýšlet. Jisté je, že je Morell předepisoval prakticky všem svým pacientům, a to zcela bez ohledu na jejich zdravotní problémy. Sám Hitler bral dvě takové pilulky po každém jídle. 

Páchnoucí pacient, smradlavý lékař

Doktor Morell ale v Hitlerově společnosti plnil – kromě doslova šarlatánské „léčby“ – také další roli, která byla sice vůdci vhod, ale pro jeho okolí šlo o dílo čiré hrůzy. Sám doktor Morell prý páchnul tak, že vyvětrat místnost po jeho návštěvě bylo prakticky nemožné. V jeho případě se ale nejednalo o plynatost jako u Hitlera, ale o absolutně nedostatečnou hygienu. Kdo by se chtěl nechat léčit od nemytého, nečesaného, zjevně vlastní vinou morbidně obézního neupraveného člověka se špinavými nehty a mastnými vlasy, v jehož přítomnosti se společnosti doslova zvedal žaludek? Šílený Hitler ano… 

Zdroj: short-history, todayifoundout, en.wikipedia

KAM DÁL: Wrestler Abraham Lincoln: Budoucí prezident se popral s členem místního gangu.